Nechtěli jsme to ani jeden. Jenomže tys nechtěla míň. (na tom neni nic divnýho)

 

A protože

se ti to zas povedlo

říkal jsem ať to neděláš

přísahám že jsem to říkal

ale ty ne a ne a ne

a co teď?

zas si přijít pro radu?

jako už tolikrát

zapátrat v paměti

paměti děravý

(já ti to říkal)

stejně ti to bylo jedno co?

A nakonec to dopadne jako vždycky.

Viděla jsi to. Tam někde. Tušilas to. Ale?

Ale bylo ti to jedno.

On už spí.

Nekoukej tam.

Dveře jsou zavřený.

A stejně se zas podíváš.

Na ty dveře.

Zamčený na zámek.

Před tebou.

A víš proč?

Tohle nebejvalo.

Je to docela novej postup víš.

Obrana se tomu říká.

Obrana přes láskou.

Někdy jí prostě nepotřebujem.

Neni na tom nic divnýho.

Zavři oči.

Usni a spi.

Tak jako tehdy. 

A o tolik jinak.

No tak je zavři.

Nebo je ...

umlčím ty tvoje vyčítavý pohledy

ječící slova lásky který bodaj jako slzy.

A ty se přitom usmíváš.

Máš cos chtěl, říkáš. 

Ale nechtěli jsme to ani jeden. 

Chápeš to?

Žádná z vás. 

A zkoušíte to znova a znova.

Nechtěli jsme to ani jeden.

Neni na tom nic divnýho.

Zázrak lásky. 

Chtěl bych ho poznat.

Jo.

Já to vim, doprdele!

Vim, že ty ho znáš.

Se mnou.

Zázrak lásky a touhy.

Ale já ne.

Chtěl jsem poznat zázrak lásky.

A ty jsi přitom stejná.

Jako ostatní.

Stejně hloupá.

Stejně závislá.

Tohle neni zázrak lásky.

Tohle je peklo.

Nechtěli jsme to ani jeden.

Neni na tom nic divnýho.

Bohužel.

A tak už spi.

No jo.

Já vim.

Spi.

Spi, sakra!

Slova jsou zbytečný.

Občas se to nepovede no.

Někoho si najdeš.

Vždyť jsi docela pěkná.

Fakt. 

Líbila ses mi, jo.

No teď už ne.

To se občas stane.

Tak mě už nech na pokoji.

Slyšíš?

Nechtěli jsme to ani jeden.

Na tom neni nic divnýho.

---