Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

ve smyčce

27. 06. 2011
23
22
1880

27.6. 1950

nikdy mne nikdo

netloukl obuškem do chodidel

i tak ležela jsem v pláči

hodiny na zemi

 

nikdy mne nikdo

nevěšel za kotníky ke stropu

i tak prošla už mým srdcem

nenávist

 

nikdy neměla jsem hlavu

utěsněnou mokrým ručníkem

vysychajícím od žáru kamen

i tak mnohokrát myslela jsem

že zadusím se vlastním zoufalstvím

 

nikdy mé tělo roztlučené na cáry

neviselo v pozvolna škrtící smyčce

i tak vícekrát volala jsem smrt

 

pak přijde den

jako je tento

a mé vědomí

nezná se ke mně


22 názorů

renegátka
29. 06. 2011
Dát tip
silný text , ale ta vzpomínka si to zaslouží

sveřep
29. 06. 2011
Dát tip
nezdá se mi, že je text o lásce. spíše o krutosti a o slabosti. a připadá mi to příhodně drzé a ovšem dobré (Horákovou to nepotřebuje)

Beáta
28. 06. 2011
Dát tip
mě úplně nemrazí, ale líbí se mi to o tom pseudoutrpení

Bíša
28. 06. 2011
Dát tip
Silné!

...za M.H.*

Alegna
27. 06. 2011
Dát tip
***

jejdavilda
27. 06. 2011
Dát tip
*

Děkuji. Přidala jsem prozatím aspoň datum do prologu.

Háber
27. 06. 2011
Dát tip
dobrý ponor *****

gabi
27. 06. 2011
Dát tip
aha *

dadadik
27. 06. 2011
Dát tip
to je moc dobré**

Honzyk
27. 06. 2011
Dát tip
ok-)...

Nejspíš se mi nepodařilo vyjádřit přesně, jak velmi se mě dotýká dnešní datum...protože tenhle text není o mně a mém utrpení. Je proti mně a mému pseudoutrpení!

Honzyk
27. 06. 2011
Dát tip
...no, a vono to je, nevim, esi je tak dobre, nebo ne, nesdelitelny...pak mas volbu, kdyz si projdes svym privatninm peklem, nekomu snazit se sdelit, ale ani ten nejblizsi (nekdy- casto, zalezi, jakej je a jakej ma k tobe vztah) nepochopi. Navic dneska mava kazdej empatii (oblibeny termin nafrnenych vecirku) jak práááááporem, ale hovno z toho, kecy...no. * .....trosku to taky znam... __________________________________ nejradsi bych se nesazel zadny tipaky, akle text je jejmnej, vystiznej, a, nebojim se napsat, osvetovej...byt zni blbe...a úpripominqa mi, ze psychiatrie je u nas porad jeste tabu, a dost. Sam lecenej na tezkou maniodeprečsivni psychozu o tom vim svy...tak nezny ahoj...

srozumeni
27. 06. 2011
Dát tip
smutek, bolest.*

Beáta
27. 06. 2011
Dát tip
Čtu z toho zoufalství tak velké, že není možno ho pojmout vlastním vědomím. Píšeš o velkých mukách. Je to autentický prožitek? Patrně jde o lásku a ta opravdu strašně někdy bolí. Pokud Ti jde také o formu Tvé básně, resp o volbu prostředků, myslím, že velkou bolest jde vyjádřit i komornějšími prvky.

Beáta
27. 06. 2011
Dát tip
Čtu z toho zoufalství tak velké, že není možno ho pojmout vlastním vědomím. Píšeš o velkých mukách. Je to autentický prožitek? Patrně jde o lásku a ta opravdu strašně někdy bolí. Pokud Ti jde také o formu Tvé básně, resp o volbu prostředků, myslím, že velkou bolest jde vyjádřit i komornějšími prvky.

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru