Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seOTÁZKY
29. 06. 2011
14
23
2167
Autor
macecha
odpověď hledám na otázku
co skrývá se v moři myšlenek
v oblázku co leží na cestě
po které denně chodím
posloužit ti moje matko
chtěla bych vědět
co bude zakrátko
až změníš se v prach
bojím se
že v té chvíli
bude mi chybět pláč
bojím se vzpomínek
a zda budu je chtít znát
když celým mým životem
táhne se bolest
ze všech ztrát
jež nezavinilo sobě dítě
ale rodiče
pro něž stalo se mýtem
jen pro sebe žít
a na dítě nemyslet
23 názorů
Jarmila_Maršálová
09. 09. 2011
Jarmilko, osamění znám již dávno, nebude to nic nového. Akorát se nebudu mít asi o koho starat a to mi bude chybět .
Já doufám, že se uzdraví, i když po dnešku to moc dobře nevypadá.
Až odejde tam
odkud návrat není,
snad najdeš svoje rozřešení,
také to znám
pak větší bude osamění...T*
Býval zvyk, jel kolem pohřební vůz a smuteční průvod za ním a kolemjdoucí se zastavili a smekli.
Bylo jedno, koho pohřbívají.
Udělej to tak...
Alegno, to máš tedy pravdu.
Blani, znáš to, jak to u mne je. Myslím, že jsme k politování obě dvě. Tedy myslím mámu a sebe :)
srozumeni, já vím, že nejsem sama, kdo musí denně řešit svůj kříž. Také ti přeji, aby se dařilo.
Těžké téma...Nepatrně podobné s mými životními dilematy-Jak je těžké milovat dítě, které nemá cit, kouše, škrábe a křičí, a nemůže za to kvůli svému postižení. Každý si neseme nějaký ten kříž. Přeji, ať ten tvůj je lehčí a lehčí...*
Každý žije s nějakými zátěžemi. A je těžké říct, kdo je víc k politování, jestli obětované dítě nebo bezcitný rodič...*
Milovat je jen slovo, jeho naplnění je v každodenních drobnostech, které milovaným přinášíme, aniž bychom měli pocit oběti, když se nám nedostává náležité odezvy. Oni to vnímají, přijímají, jen to neumí vyjádřit v té pro nás srozumitelné formě, jsou prostě jiní, poplatní své době. Generační rozdíly byly a budou...
avox, o to se snažím celý život. Nějak se mi to nedaří. Občas jsou chvíle, kdy je fajn, ale více je takových, kdy to na mne doléhá a já se s tím nedokážu vypořádat. Odpustit jsem odpustila, jinak bych se o ni nestarala, ale jde o to milovat rodiče, i když ublížili svým dětem . To mi jaksi nejde.
chápu tyhle pocity... vypsat se z nich, to ano, a najít v sobě odpuštění... */
...no, ja ti nebudu rikat, ze vymanis...to bych lhal, ale trosku vypsat se da, ne , Aspon mne to pomohlo moc...
Honzyku, je těžké na to myslet, ale pravda je prostě taková a já se z toho nedokážu vymanit ...
...no, tohle ja uz mam, a slo to rychle, prislo na muj vek brzo, za sebou, ale pamatuju si moc dobre...(....rozporuplny pocity pri vzpominkach mych i cteni tohodle textu mam...
-----*