Útěky a jiný srabárny

Jemně pršelo na tvoje útlá ramena,

v tom dešti jsem se zamiloval jako tehdy /snad v druhý třídě/.

Šla’s cizí ulicí s promoklou mapkou – zmatená,

 a já…

šílel jsem z té krásy, jež zdobí ženu.

Už je to týden, co jsi mi zmizela.

Zbyl mi tu po tobě jen závan toluenu.

Přišla zčistajasna ta

rána /šel jsem nám jako každý ráno vařit  kafe/

... přímo do týla.

Sesypal jsem se do svých dlaní

potřísněných střelnym prachem

z polámaných křídel motýla.

Hledal jsem tě; pokolikátý už?

Po putykách …mezi opilci

                   ...mezi zaběhlými dětmi.

Unaveného

mě druhého dne probudila

kocovina.

Pak mi přišli říct, že tě našli

v mém srdci

 ...mrtvou.

Ledový krajky ještě spí v polštářích.

Léčim černej kašel, bolavej zub moudrosti a akutní zánět srdce...

Až letos prvně zakřupe sníh pod mými kroky,

všechno svým bývalým vrátím...

...jen modrý z nebe nechám do tomboly.

Možná si koupíš lístek.