Raport č. 3 Standa

22.8.1977
Tedy milá sestřenko,
zážitky ze dne včerejšího Ti bravurně vylíčil spoluputník Jiří a je tedy na mně abych Ti vylíčil den dnešní.

Včera v noci se nám podařilo usnout , avšak záhy nás vzbudilo cosi nezvyklého a nepříjemného. Byl to deštík , či spíše menší průtrž mračen. Po delší slovní půtce jsme se dali na pochod k sušším místům. Balila-li ses někdy v noci , za naprosté tmy , rozespalá a zmoklá , pak mi dáš jistě za pravdu , že existují i příjemnější zážitky. To ovšem nic není. Toužíš-li po velmi extra a dobrodružném zážitku , pak se vydej na cestu ve zmíněním stavu , s kolem , polomovým lesem. Víš co je to polomový les? To je les , kde je sice většina stromů na stojato , ale mezi nimi je spousta stromů na ležato. V noci , rozespalý , mokrý a nevrlý - fantastický zážitek!
Jiřímu se podařilo najít jakýs - takýs rozsochatý strom a za svitu mého kola pod tímto ustlal a podařilo se nám ulehnouti. Mezi krásné zážitky pro labužníky patří i buzení stylem kapka do oka.
Ráno , probuzen značným mokrem a zimou jsem tedy vstal a rozhodl se rozdělat ohýnek. Běhal jsem tedy po lese a skutečně se mi podařilo sehnat několik kamenů vhodných na ohýnek. Ovšem rozdělat tento bylo nad mé síly. Naštěstí se pod vlivem zhoubné vody probudil i Jiří. Ani on však nezmohl nic proti nepřízni přírody. Pomocí papíru se nám však podařilo oheň založit. Jiří se dokonce dobrovolně uvolil dojít pro vodu na čaj. Ovšem uvařit čaj , když ti do kotlíku prší , když musíš přiklá dat mokré dříví … no podařilo se a čajík nás pěkně zahřál. To se nám to dělalo Á!
Po spoustě vtipů - oschneme a půjdem , jsme se skutečně vydali na další cestu. Zjistili jsme , že ta cesta , co jsme po ní včera přišli, není cesta , ale potok , včera ovšem ještě vyschlý. Marně jsme se nabádali k opatrné chůzi , Jiřík si dokonce nabral i do boty , ovšem nevíme do které , nedalo se to poznat.

Stylem po rovině a do kopce pěšky , z kopce jízdmo , jsme se dostali do Stojčína , kde jsme , krásně promoklí (celý den leje jako z kýblu) zašli do obchodu posnídat. V zájmu prevence jsme si každý koupili placačku Stocku. My , abstinenti! Dlužno podotknout , že nás to zachovalo pro příští doby. Po chutné snídani jsme dorazili do Žírovnice. Mají tam pěkný kovomat , kde jsme, díky rozruchu , který příjezd naší expedice způsobil , sehnali plášť na mé kolo , řetěz , šroubovák a kladívko na kolo Jiříkovo.

Odtud s písní na rtech a optimismem v mysli vedla naše cesta do Kamenice nad Lipou. Tam jsme sehnali duši do kola Jiříkova a dvě čokolády pro příbuzné dětičky. K naší převeliké “radosti ˝ nebyla teta doma a tak jsme se vydali do Lhoty. Tam jsme skutečně tetu našli a když mě i poznala , bylo vyhráno. Ihned se všude zatopilo a dům se zaplnil našimi mokrými svršky a proprietami. No , pěkně nám to schne. Dostali jsme i čaj a oběd (houby) a jali jsme se spravovat kola.
Jiří si nasadil řetěz a dobrý. Já vyměnil plášť a taky dobrý. Ale ne úplně. Trošku mi ucházela duše. Tak jsem ji zalepil. Znova jsem ji nasadil a … ucházela zas! Našel jsem tři díry, ty jsem zručně zalepil.

Teď se chystáme zalehnout a těšíme se , co nám přinesou dny další. Je to ale fantastická dovolená. Jednou si takovou uděláme.
Ahoj Standa
PS Právě jsme shlédli hlášení o počasí a tam jsme se dozvěděli, že v okolí Telče (kde jsme spali) spadlo 51 mm vody a to je strašně moc. To jen pro informaci.
St.
Jura (za správnost vyhotovení)