Rapsodie

Kde táhly žirafy
savanou
se táhnou dráty

Žlutá silueta se promítá
mezi mraky:
odepření vody, odepření kreslí
do vlasů výtky.

Červené stopy po palci
v kopřivách.

Klepe na dveře a na druhé straně
nikdo není, 
dívka čeká na znamení;

- asi odpočívá

nezavěšujte
jste v pořadí

a zatímco vichřice 
strhává dráty
nohy dál kráčí krajinou
písku a světla

dveře i okna odletěly
ruku v ruce 
s hnízdem pouštních zmijí

žirafy hoří
a žádný vynález světa
jim nenabídne spásu 
pramene vody

nezavěšujte mě

žirafy hoří a v srdci
ukryty hoří plány stavby

hoří kód, co byl miliardou
předáván

Plamen vedoucí k rozvoji oka,
oko k zornici, zornice k hejnu
zmijí ve vzduchu

Kapičky pouště ve skulptuře ženy.

Nezavěšujte mi!

 !