Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seTěžko říci
08. 07. 2011
15
13
2676
Autor
Marcela.K.
Těšil ses.
Potkával ji každé ráno …a i když sedávala za oknem příliš daleko na to, abyste si mohli pohlédnout do očí, nedovedl sis už den bez ní představit
Stal se z ní ten vlahý vánek, který si s tebou pohrával kdysi dávno, když ses poprvé potopil do proudu řeky.
Lehce se dotýkal tvého nahého těla, aby tě, po vynoření z ní, osušil a zahřál.
Vracel ses.
Vyprávěli jste si pohádky a netušili, jestli v nich dobro zvítězí.
Maličká, šeptal jsi…a ona rostla.
Každé ráno, kdy jsi ji zahlédl, začínalo úsměvem.
Nevěděla, jestli víš, jak moc už je veliká…
Ale věděla, že je tvoje.
A ty ses tehdy tolik bál, že ti jeden den zmizí…
A zmizet, ale nezmizet
a zůstat, ale nezůstat...
„Budeš tu?“
Bál ses návratu…
Pak přišla prázdná rána
Tvé okno zčernalo.
,, Kdo já vlastně jsem?“
Ptala se sama sebe.
Nevrátil ses.
13 názorů
Marcela.K.
21. 08. 2011
Opravdu zvláštní. Četla jsem to několikrát a stále nevím, kdo z těch dvou byl nešťastnější z toho zhasnutého okna.Možná jsem si to už překombinovala.tip