O vosách a dlouhé zimě

O vosách a dlouhé zimě

Bezpečnost především, chlapi! Hlavně bezpečně, povídá pan Novotnej a kouří startku u stohu slámy. Je půlka července a třešně na stromech žerou vosy. Koukám dolů z kopce na prašnou cestu, po které tlačí skupina padesátníků kárku plnou lahváčů. No jo, to víš, všechny ty třešně teď posbíráme a bude se pálit, usmívá se pan Novotnej a má radost. Tuší, že zima bude dlouhá a bude potřeba hodně slivovice. Lány pšenice a žita se za horizont táhnou do nekonečna. No jo, říkám si, Vysočina je krásná, to si člověk ale uvědomí až když tu nebydlí. Když už se jenom někdy vrací. Vlastně kamkoliv. Chlapi, opatrně ať ty píva nenaštěrcháte, křičí pan Novotnej a odhání rukou hejno vos. To víš, člověk nesmí propásnout šanci. Podivej, kolik je tady třešní. Koukám dolů do údolí na místa, kde jsem vyrostl. Letos bude dlouhá zima.