Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sehanbím sa
19. 07. 2011
29
49
4285
Autor
8hanka
hanbim sa...
neustále mi pribúdajú virtuálni kamaráti, ale nestíham alebo zabúdam komunikovať s tými, ktorých poznám dlhšie...
S Tebou sme mali obdobia, keď sme si písali veľmi veľa o tom, čo nás momentálne trápilo, tešilo, napĺňalo nádejou. Na blogu si vymyslela správne strelenú rodinku, dlho do noci sme klepotali do klávesníc a snažili sa tromfnúť jedna druhú vtipnejšou hláškou, keď sa k nám pripojila Bonnie, tak sa už vôbec nechcelo prestať. Ostatní blogeri nevedeli, čo je skutočnosť, či rodinka existuje, či sme skutočne tri sestry, čo musia do všetkého hovoriť, neznášajú domáce práce, predovšetkým umývanie riadu. K tomu ďalší členovia široko rozvetvenej rodiny, každý mal pripomienky k aktuálnym udalostiam, politickému aj kultúrnemu dianiu. Bolo to zábavné, bavili sme sa my aj čitatelia, zabúdali sme na súkromné starosti, ktorých sme mali každá nad hlavu.
Ticho som Ťa obdivovala, prekonala si rakovinu, rozchod s manželom, našla si Ťa nová láska, choroba sa znova vrátila. Verila si, že ju zvládneš. A my s Tebou. Potom si sa odmlčala. Bála som sa, čo sa deje, napísala som Tvojmu priateľovi, vraj si v nemocnici, po návrate sa ozveš. Neozvala si sa.
Dnes mi prišiel mail, že si včera dobojovala. Výmena kostnej drene nebola úspešná. Našla som Tvoj posledný článok na webe a neverila vlastným očiam. Čo všetko si musela v krátkej dobe zvládnuť. Kým si bojovala v nemocnici, Tvoj partner si užíval s inou. Miesto toho, aby bol oporou, strašne ublížil. Zostali Ti Tvoje najväčšie lásky - synovia. Čo bude s nimi? So psíkom? So záhradou, ktorú si s toľkým nadšením budovala? Všetko, čo sa zdalo byť samozrejmým, čo patrilo k Tvojmu životu, je zrazu akosi mimo bez Tvojich rúk, smiechu, úsmevu, plánov.
Neviem, čo je s Tebou teraz, či tam, kde si, je lepšie, či odtiaľ vidíš sem na nás. Ak áno, prepáč mi, že som nebola takou kamarátkou, akou som byť mala a chcela. Viem, je neskoro, no niekedy človek nevie, či sa príliš nevtiera, či neotravuje svojou pozornosťou, ostýcha sa povedať rovno - tu som, vyrozprávaj sa, mlč, pýtaj sa, povedz, ak niečo potrebuješ...teraz Ti to už povedať nemôžem.
Je mi ľúto, že pred časom admin našu rodinku z blogu zmazal, články, komentáre, všetko je preč. Aj Ty.
Ďakujem, že som Ťa mohla spoznať, potrebujem čas, aby som pochopila, že už mi nikdy neodpíšeš, nepošleš odkaz, že už tu nie si...dobojované.
49 názorů
Zeanddrich E.
23. 09. 2021.. .
blacksabbath
01. 08. 2021Petr333 napsal přesně to co bych i já.....
Tohle je vždycky bolestné, jenže na všechno a všechny nám nezbývá čas...musíme věřit, že se dívají a slyší nás***
Tak a ještě omluva, ta písnička v předešlém příspěvku už je zpotvořená, takže tohle je originál, který jsem měla na mysli:
Našla jsem to pozdě, už to není tak aktuální, ale je to přesně tak, jako v jedné nádherné písni:
Remember, I will still be here,
As long as you hold me, in your memory
(Vzpominej, a já tu budu tak dlouho, dokud mne udržíš ve své paměti...)
Smutné.
Život je krutý a chvíle radosti si musíme užít a uložit na pak. Měla tě jako oporu a jistě to věděla, neboj.
To je neskutečně smutné a emotivní. Až mi to vehnalo slzy do očí....***
Kačabka, Koniasku, dakujem za pristavenie sa a za *, radsej by som pisala nieco pozitivne...
jejdavilda
11. 08. 2011
prave som napisala adminovi, ze neviem, co s tym...mala som najskor nazriet sem:)
Hlavne, ze som to dokazala, i ked nedokazem ine...
Dakujem, ze si "zpátky"
Mas pravdu, nie vsetko sa da nahradit...clovek nie...
Bííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííngo!
A je to zpáááááááátky!
Asi jsi na něco klikla, nic víc.
Takže jsem zpátky i já.
Když něco smaže admin, je to pryč jinak.
Horší je, jestli si někdo umí smazat sám v sobě na někoho, vzpomínky a společné prožitky.
Nejhorší je, když se nám někdo odmlčí a my se domníváme Proč? Co jsme udělali špatně, že o nás nechce slyšet?
A On by nás tak rád viděl, tak rád slyšel, ale už nás neuvidí anikdy neuslyší... Zemřel. Všechno se prý dá nahradit.
Možná.
Jedno však ne.
Milovaný člověk.
Zvláště nám blízký člověk a nemusí být zrovna člen rodiny.
Smutné, ale taková je realita.
kolousku, diky za pristavenie a mile slova...stale viac si uvedomujem, aky krehky je nas zivot...
Procítěně napsané, člověk si uvědomí, jak je křehký a jak lehce zmizí ze světa. Udělala jsi dost a zabránit tomu nešlo...T*
bejby, musim sa pri Tvojich slovach usmievat, i ked dnes som sa dozvedela dalsie sokujuce spravy, mas pravdu, zime, kym sa este da:)
P,S: myslim...:)
Jak jsem psal jinde, mně před pár lety odešlo pět lidí běhěm jednoho roku. Mezi nimi nejen můj milovaný strýček, ale i kamarád na rakovinu plic. Nekouřil... bylo mu 38 let... Mějme rádi ty, kdož nás opustili, ale žijme dál...
Hani, soustřeď se na 6. prosince a na kachnu!
ste zlati, dakujem Vam vsetkym, že som sa mohla podelit so smutkom, Vy ste pochopili...
blboun nejapný
20. 07. 2011
Haní, mám slzy v očích a husí kůži po těle. Tak smutné jsou tvé řádky, tak procítěné je tvé vyznání. Je to tak, všichni máme své reálné životy a tak občas nezbývá dostatek času na svět virtuální. Věřím, že tvá kamarádka to chápala a možná i nadále chápe, jen v jiné dimenzi. Je mi moc líto jaký osud ji zastihl, jak krutě s ní ukončil hru života. Snad našla nyní svůj klid a ze shora dohlíží na své děti a psíčka. Tuším jak ti je, před pár dny zemřela naše známá při autonehodě. Zanechala tu děti, manžela a zvířata. Je těžké se s tím smířit, připadají mi podobné ´případy´nespravedlivé. :-(
T*
když nás smrt někoho bolí, znamená to, že jsme ho měli rádi a mysleli na něj, to je nejvíc, co člověk může
Vždyť já naprosto přesně vím, o čem píšeš. Někdy příště - a najednou žádné příště není...
Peťo, ďakujem, vies, stale sa za niecim nahaname, nemame cas na stretnutia, odkladame ich a zrazu sa uz nemame s kym stretnut:(
Nehanbi sa, Hanka, tohle zažívá každý... Vzpomeň si na poslední slova Nohavicovy písně, kterou na jiném místě paroduje Yfča: Na mne nezapomeň a žij!
Sebastiana
20. 07. 2011sepotvkorunachstromu
19. 07. 2011aleš-novák
19. 07. 2011
dakujem, dievcata, znova a znova si uvedomujem konecnost, nieco silnejsie ako my rozhodne, kedy skoncime...a s nami aj nase plany, sny a tuzby...
ďalšie slová by boli zbytočné, všetko je v texte, už len veľký T. a veľa sily prajem ...
Někdy jsme Hanko jenom diváci, před námi se odvíjí příběh, do kterého nemůžeme vstoupit.
ani neviem, či hodnotiť obsah alebo formu...na hviezdičku aj aj
dotklo sa, zažívala som niečo podobné, rozumiem tomu...*