SLEZSKOOSTRAVSKÁ LÁVKA

V pyžamu v jedenáct

lokty na parapetu

plasťáky dokořán

kam dohlédnu déšť /takový ten co padá/

je mu to jedno

ze stromů slyšet mlaskání

ptáci drží hubu

do ucha mi vříská Leonardo /loni snesl vajíčka/

kaluže se slily se

kanálem začaly šlapat cestu k moři /na sever/

lidičci

ti bez deštníků nasáklí až k patám

auta

cákající na chodníky troubí

nějaký blbec troubí

snad aby je rozehnal /domů mají-li kam/

Obléknu se

ven zmoknout si

jen kousek do auta

cákám cákám na lidi /stejně jsou mokří/

asi si přitopím

na Slezskou daleko a košile studí

lávka je úzká

čpí novotou a Ostravice

Ostravice je široká víc než bys /kamenem/

Hrad

plný lidí osiřel

zeje prázdnotou zbytků po lidech

průtrž mi teče po zádech /je mi to fuck/

čvachtám bránou zpět

most mě staví přesně zhruba uprostřed

z čela přidávám kapky /Baltiku/

slinu

zasněný pohled

Už musím

musím do práce

pro ženu /ať nezmokne/

Kafe jí uvařím hořké /chcecukr/

dám

koukám oknem padá

pampadááá /chčije/

jen čím dál míň lidí chodí bez deštníků

naostro

je krásně

nemyslíš Martinko?