Studentka v pokušení

O inteligenci svojí Frndy teda vůbec nepochybuji! Před dvěma lety jsem svůj osud vložila do jejích... ehm... rukou (no to zní snad ještě úchylněji, než kdybych rovnou napsala "pysků").

Velice ráda spolupracuje s mým nosem, nos přijímá data na jejichž základě Frnda vyhodnocuje veškeré objekty v dosahu. Pokud se Frnda dohodne s nějakým tím klackem, jsem v háji. Mohu s výběrem nesouhlasit, ale to je tak to jediné, co zmůžu.

Houkla na mě, že sebou mám praštit do pelechu a neodmlouvat. Já jí na to povídám: "No, to snad nemyslíš vážně!". Byl ošklivej, při těle a o dost starší. Navíc si čtyři měsíce před tím, vymýšlel na netu různé hovadiny (to že bychom se setkali bylo vlastně hodně nepravděpodobné). Ale Frnda si dupla! Mě to bylo jedno, byla jsem příliš daleko od všeho na to, aby tím moje dobrá pověst nějak trpěla. Řekla jsem si, že jí teda vyhovím.

Holky, to se děli věci! Klacek byl moc fajn, s Frndou si velmi rozuměli. Byl trošku větší ale o to víc jí imponoval. Já zase tak moc nadšená nebyla, jeho majiteli jsem rozuměla sotva každé třetí slovo. Po třech dnech Frnda brečela, že už jedem domů. Já se cítila příšerně. Byla jsem platonicky zamilovaná do někoho jiného, jehož city (o nichž jsem nic nevěděla a nevím) jsem tím určitě hrozně ranila.

Klackovi evidentně hučelo v hlavě stejně jako Frndě a tak jsme si psali dál. Musím uznat, že muži jsou v určitých ohledech vlastně moudřejší, než my ženské. Minimálně v tom, že se svými klacky pěstují vztahy založené na důvěře a přátelství. To my často neumíme. Frndě nevěříme, schováváme ji, některé z nás ji třeba nikdy nepohladí a některým připadá dokonce sprostá nebo ošklivá. Snažíme se její hlas ubíjet a dáváme přílišný prostor srdci a jeho citům a pocitům, které narozdíl od volání frndy nemají žádný reálný podklad (pokud tedy nemluvím o egu, že). A pak je tu taky mozek a to už je úplná katastrofa!

Napsal mi, že přijede za námi. Frnda byla šťastná jako blecha, nemohla se dočkat. Jen co ucítila z dálky Klacka, už brečela štěstím. Tak mě to všechno dojalo, že jsem si řekla, že jim to kazit nebudu.

Po pár měsících, když už si Frnda s Klackem rozuměli opravdu dobře a stala se z nich nerozlučná dvojka a já konečně nepotřebovala, aby mi ten chlap všechno opakoval dvakrát, tak nás vzal k jezeru. Nádherné jezero ve Skotsku obklopené lesy s vodou křišťálově průzračnou. Stáli jsme u něj v noci, když se Frnda s Klackem už unavili a my měli hlad. Seděli jsme na molu a on mě vzal za ruku. Tehdy se objalo moje srdce s mojí Frndou a od tý doby v nich tepe docela stejně.