Chodící katastrofa

Bylo nebylo v jednom malém královstvíčku

Vychovávala tam chůva malou princezničku

Měla neustále bolístky na kolínku

Neb podobala se chuděrka dubovému polínku

Kde mohla upadla sedřela si čelo

Do čerstvě rozsypané mouky kýchnout se jí chtělo

Rozlila si čaj a sušenky zbaštila jí kočka

Neustále holka měla uplakaná očka

Král na to koukal jak vyoraná myš

“Co děláš děvče, ty snad nevidíš!¨

Chodíš tu po zámku jako motyka

Pozveme si na návštěvu optika!”

Jak řekl tak i pan král udělal

A princezně její očka vyšetřiti dal.

Optik hned na hlavu si klepal:

“Co by nevyváděla, když je vlastně slepá!”

A tak jí změřil a během chvíle

Poslal jí na zámek dioptrické brýle.

Je to už dávno, mile děti

Čas jako vítr letí

A z nemotorného polínka

je teď krásná trojnásobná maminka

O děti i manžela se stará – dobře jim navaří

A děcka hned jak povyrostou požene k očaři.