Nádraží

Brzy se zabouchnou vrata za nocí; stužka kolem Měsíce se naposledy zavlní. Listí balancuje na větvích, jako kdyby se rozmýšlelo, jestli má smysl čekat do podzimu.

Na třetí nástupiště přijede vlak. Prosíme cestující, aby se nezapomněli v kolejišti, ačkoliv je z něj velmi pěkný výhled na zapadající Měsíc. Vlak zde jízdu končí. Oblouky mostu chrčivě dýchají v očekávání, balvany vyvstávají z řeky a napjatě vyhlížejí. Železný drak se ale na mostě zastavil. Odtud je přeci o mnoho pěknější výhled na zapadající Měsíc, zaševelila lokomotiva. Nádraží se ponořilo do břidlicového šera. Bezčasí.

Dva cestující na třetí koleji, po hlášení zbyla jen tečka na konci věty. Na nevyřčené otázky odpoví studený závan nicoty. V duchu mu děkuji – málokdy na své otázky dostaneme tu pravou odpověď.