Moje zpověď

Přestávám mluvit, protože nemám s kým

už neumím milovat, protože není už koho

proč se to děje, tak to vážně netuším

jedině vím, že trvá to už dost dlouho.

Neumím už psát, jelikož já nemám komu

přestávám vidět, protože nic vidět nechci

ty stále divíš se a vůbec  nevěříš tomu

že zrovna já tak podléhám skepsi.

Já životem byl opilý, nyní vstávám z opice

a zle mi je, ne z chlastu ale z toho světa

to co kolem nás děje se mě sere velice

vidíš to, už i ty ses ve mne spletla.

Prý že jsem klaun a bavič vás všech

prima společník, všech večírků král

ne jsem troska a nejradši bych zdech

vidíš volám TO čeho dřív jsem se bál.

podzim-zima /2009/