Namaluj obraz v ateliéru

Namaluj

namaluj mi obraz
zcela nový

namaluj ho slovy
štětcem obraznosti
metaforou
čímkoli

maluj za soumraku
když den znavený
usíná zadumaně
když noc rozjitří staré rány
špinavými drápy

maluj do úsvitu
jenž překvapuje nečekaně
a bolest se odplíží
do myší díry
co nedá se zazdít

ach prosím
namaluj mi obraz nový

pokud to dokážeš

*

Obraz

Až zavoní terpentýn
rozprášené světlo
olízne lačně
matnou kůži modelu
barvy nedočkavě zmatkují
na staré netečné paletě
plátno panensky
zvědavé
dychtivé
a štětec váhá
snad nejistý
snad zklamaný
tolika díly zničenými
světlo zlátne
zmalátní
stíny z koutů
zlomyslně vyplazují
své lačné jazyky
a plátno?
Snad se jednou dočká

*

V ateliéru

prach milosrdně
bez zájmu
šatí padlé sny
jen stíny slaví vítězství
tak nenasytně
plátno seschlé beznadějí
zklamáním
puklo jako srdce
vítr kvílí teskné melodie
pavouci samotáři
přemýšlí o pikniku
nikdy k němu nedojde
barvy odevzdaně šednou
a drolí se
jen paletě je to jedno
už byla stará
a rezignovaná

*

Zůstaň prosím

trochu déle
a zažeň stesk
z pláště
ještě neopadal
hvězdný pyl
plátna
tak bolestně prázdná
chvějí se
nedočkavě
ubozí zajatci
bláhových snů

zůstaň prosím
se svými barvami
štětci
a vůní dálek

*

Proč

umřels mi
nad ránem?

Žíznivá čekám
na zmrtvýchvstání

den po dni
víno hořkne
ve vyprahlých ústech

v koutě

slepé rámy

 a štětec lačný

snad
vydal se do světa
snad
pod komodou vězí
snad
zapomněl
že umí malovat

*

Po ránu

vrátil ses
nečekaně
radostné zmrtvýchvstání
na plášti
hvězdný prach
pod pláštěm
nové rány
boty
cestami ošoupané
pár nových obrazů  

s vůni orientu
i kadidla
štětec vášnivě
s plátnem se snoubí
a pláče
rány
prostě bolí

*

Jako voda

mezi prsty
proklouzneš mi
jako voda
v řece
unikáš

nikdy tatáž
voní stejně
a přec jiná

tajemná

chladí
a šimrá
veselá
jiskřením slunce
záhadná
třpytem hvězd

vzrušivá

jako voda
čaruješ
dáváš
i bereš

stojím tiše na břehu
sama
se svým smutkem

*

Tanečnicí být

na tvých obrazech
ve tvých snech

sukně rozevlátá
vířením hvězd
náhle zakřiknutých

touha polapená
okamžikem
slovy
barvami

magie prchavá

tanečnicí být
ve tvých obrazech

po tom toužím

*

Odcházíš tiše

vstříc
zamyšlené noci
vábení hvězd
zpěvu Sirén

v plášti z padlých snů
prostovlasý

odnášíš si
jen svou bolest
štětců pár
a touhu

smutné obrazy
se tváří opuštěně
pak
křičí vyděšeně

a já?

Vzlykám tichounce
tajně
a noc jitří čerstvé rány

*

Obloha

mi spadla na hlavu
srdce
cáry prašivé

vždy
jsem věděla že odejdeš

svět vábí
volá
slibuje
prachem cest
prachem hvězd

ve mně kráter

hřbitov lásek
obrůstá mechem
je tichý

jen nový rov
ten bolí

*

Roztoužený

namaluješ mi sebe
symboly tajemnými
na kůži

a já
vnímavá
v úlevném zapomnění
podlehnu
spalující vášni

ve vlastní savaně
lehnu popelem
šťastná
v odevzdání

než zhasne poslední hvězda
nech mě tančit
na svém obraze

čas
se krátí
pádí splašeně
nevíš
že hvězdy umírají snadno
tak snadno

*

Čas dozrál

zajiskřil
rosou na kůži dychtivé

touhou

divocí mustangové
hřívy rozevláté
cválající
srdce
mé
tvé
naše

tanec života
smyslný
něžný vášnivý

supernova
lásko

*

Tajemní kejklíři

nejsou jen tak
k mání
na potkání

vyhynuli
po meči
téměř všichni

tak zůstaň ještě
chvíli
přičaruj zpět sny
tajemné obrazy

stesk
se roztahuje panovačně
nedobrý pán
špatný rádce

krutovládce

*

V očích zakletá

opalizuje
snivá
jiskřivá

baletka prázdných nocí
piškoty ošoupané
sukně
utkaná ze zpěvu Sirén

vášnivá tanečnice
drzá
nesmělá
proklatá

touha