Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seZa čtvrt hodiny
Autor
Ostrich
Za čtvrt hodiny
už nebudu přidávat
nastavovat čas
a půjdu spát.
Bez ohledu na to
zda nějaká básnička bude žít
nebo umře dřív
než zachytí možnost
být oplodněna
Ó čase živote náš bušící
časová oso srdcí
mrtvých jsoucích nejsoucích
Vlno vzedmuté přítomnosti
Představuji si tě naplocho
Exploze a od té doby kruh stále větší
buď zdráva ty právě minuvší
jsem tebou a cítím
jak se mi vysmíváš všemi molekulami
hodin stálejdoucích
Nejsi bytostí
Nemohu tě oslovit
Mohu si jenom hrát
Na představy
Vcelku je to jedno
Ale pro mne není nic jiného
než tahle hra kterou žiji
za jejíž zachování bojuji
stejně jako kdysi
za skývu chleba za prapory říší
bojuji se sebou v tobě proti nebytí
které je ti lhostejné.
Všechno může být i nebýt.
Ale tím pro sebe ztrácím měřítko
A nejsem.
Takže se vracím.
Nelze jinak.
7 názorů
Bane, příteli, ta práce (moc ti za ni děkuji), dává za pravdu nám oběma. Schodiště samo vývoj třebas nemá, cesta k němu ale vývojem byla...
Samozřejmě že já nenahlížela věc takto komplexně jako ty, mé rychlokvašné úvahy mají rozhodně své limity, šlo mi v mé zmínce o "pouhá" vracení se a klamná zdání, nejistotu navzdory přesvědčení, klesáš-li či stoupáš na své cestě...
Abys nemusel "mrhat" svým vzácným časem, vypíchnu ti z práce (četla jsem jen od srovnání s ostaními génii, to pro lenocha mého kalibru nejpodstatnější ;).
Matematická logika není jediná oblast, kterou se Gödel zabýval. Učinil objevy i na poli kosmologie. Jeho práce založené na Einsteinově teorii relativity prokazují to, že cestovatel vesmírem se může vrátit v prostoru i čase.Podivuhodné prolínání tvůrčího potenciálu tří osobností ze zcelarozdílných polí působnosti uzavírá tuto práci. Závěrem se hodí připomenout přiléhavý výrok Alberta Einsteina:„Fantazie je důležitější než vědomosti.“78
(str. 55 PDF souboru)
Konec humoru.
Escherovo schodiště nemá vývoj... ale jen tak jsem si zagůglil, a našel tohle... https://is.muni.cz/th/231675/ff_b/paradox.pdf
Začal jsem číst a pak si uvědomil, že na to by padla celá neděle, to nesmím, ale třeba se tam vrátím - nebo třeba máš čas ty a přečteš to, protože jsou různí lidé, jedni se vracejí jako uvnitř Escherova obrazu, znova a znova na totéž místo, pro jiné, je paradox "I když jsem šel dopředu, stojím na tom samém místě" důvodem k zamyšlení a pochopení, že takto se pohybuji po kouli, paradox je zdrojem kognitivní disonance a ta může být podnětem k zavření očí a vrácení se, nebo otevření očí do dalšího rozměru, opuštění starého modelu a poznání, že svět je o další rozměr jiný, než původní představa o něm...
Vracíme se na mnoha rozměrech, však to znáš, buňky se nám cyklicky množí a zanikají, replikace je základem toho, co jsme, ale replikace s malými chybami, díky nimž se uvnitř dlouho stejných vrstev vytvoří nakonec výhybka a růst něčeho opravdu nového, ... Totéž opakuje naše mysl, ale podstatně rychleji - ono to nejspíš reálně ani jinak nejde, skladba chce skladebný pohyb, jinak by prostě nevznikla.... ale to, co se napoprvé tvořilo třeba milión let, tak buňka teď už stihne za den, život je plný vracení - a zkratek :o)