Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

TEORIE ROZPORUPLNOSTI V OBLASTI BLIŽŠÍ NEURČITOSTI

10. 08. 2011
7
10
1091
Autor
Měrka_out

Planeta Země je poměrně nehostinné místo k existenci.

Planeta Země je poměrně nehostinné místo k existenci. Tato nehostinnost spočívá především v lidské duši. Někteří její obyvatelé jakoby ji ani neměli. Dost možná se jedná o drtivou většinu z nich. Stali se citově chladnými a výhradně sobeckými.

Bulva Testosteronová přestala číst tyto řádky, jež pocházely z klávesnice Petra Měrky a které se jí jevily jako nudné a nesmyslné. Místo toho se šla podívat na sebe do zrcadla. Měla 9 let a ego. Už teď jí bylo jasné, že se stane top modelkou. Bude bohatá celebrita. Lidé budou chtít vypadat tak jako ona – tedy bezvadně a dokonale.

Stane se vlivnou. Lidé jí budou naslouchat a dají na její názor.

Z toku myšlenek koncentrovaných na růžovou budoucnost ji vytrhl táta, který do ní viděl a to co zřel, se mu ani pranepatrně nezamlouvalo. Chtěl, aby se z jeho dcery stala učitelka na prvním stupni základní školy někde na zapadlé vesnici.

Řval po ní:

„Nečum na sebe a běž se učit!“

Byl u toho rudý v obličeji a vyloženě nesympatický. Měl na sobě bílé trenýrky znečištěné zaschlou močí, smrdící papuče, obnaženou hruď zhusta potřísněnou muším trusem a z pusy mu trčela neodmyslitelná cigareta. Vizuální zřídla měl vyjevená a zorničky jevily patrné známky totálního šílenství. Psychopat každým coulem. Ke všemu fanatik do vzdělání.

Bulva ho neměla ráda. Opovrhovala jeho životním stylem a nemínila dopustit, aby se on montoval do toho jejího. Ukázala mu zpupně vztyčený prostředníček a řekla:

„Sklapni, čuráku.“

Otec na ni hleděl jako psychiatr na magora. Krátce nevěřil svým uším a poté jí vlepil facku. Ona ho na oplátku bodla vystřelovacím nožem, který nosila vždy při sobě, do břicha a to mu rozpárala. Zploditel se složil na podlahu a zemřel.

Bylo vážně po něm. Dloubla do něj nártem pravé nohy, pročež jí projelo myslivnou: Ty vole, to bylo tak snadné!

Její matka měla z jejího zločinu náramnou radost. Už před časem si totiž našla o mnoho let mladšího přítele, který ji dokázal výtečně sexuálně uspokojit. Nyní, když byla vdova, jí ubylo starostí s rozvodem.

Bulvin otčím byl psychopat. Specifikace jeho úchylky spočívala v bití a pomočování těch nejmenších dětí.

Bulva mu připadala už nejen moc vysoká, ale i svým stářím vyloženě neatraktivní. Jenom proto ji od onoho potupného údělu ušetřil. Ignoroval ji a jí to vyhovovalo. Jejího skutečného otce pohřbili na zahradě.

Jeho hrob nebyl mělký a byly na něm naházeny kameny do tvaru malé mohyly, na jejímž jednom konci byl zaražený dřevěný kříž.

Nikomu nechyběl.

Bulva rostla jako z vody. Když jí bylo 11, oslovil ji agent a nabídl jí práci. Natvrdo se jí zeptal:

„Hele maličká, nechtěla bys sis zahrát v pornu? Přišla by sis tím na pěkné prachy.“

Tuto nabídku samozřejmě odmítla. Kopla toho chlapa surově do koulí. On se způsobenou bolestí pokrčil v kolenou a ona mu z hrdla vyrvala ohryzek.

Ve třinácti odešla z domu. Už ji to nebavilo čekat na kariéru. Odložila pasivitu a stala se v tomto ohledu aktivní. A protože nepromarnila ani jednu příležitost, která se jí naskytla, stala se v patnácti úspěšnou královnou modelingového nebe. Téměř všemi oslavovanou a obdivovanou. To ovšem vyprodukovalo u těch ostatních, s rozvinutým komplexem méněcennosti, závist, která z nich udělala po stránce lidské slušnosti bezohledné a všeho schopné zrůdy.

Pomalu ale jistě jí začínalo jít o život. Lidská závist jí šlapala na paty. Mohla ji vnímat prakticky na každém kroku. Z úsměvů se dala velice snadno vycítit faleš a ze vstřícnosti se staly jehly dlouhé jeden metr se špičkou napuštěnou tím vůbec nejkrutějším jedem, který způsobuje pomalou smrt.

Takovýto druh umírání se nazývá muka.

V pětadvaceti byla přinucena spáchat sebevraždu. Hlavní příčinou byla bezbřehá deprese, vydatně podpořená konzumací alkoholu a jiných drog. Velice rychle se na ni zapomnělo.

Dnes o ní vím už jenom já a proto jsem napsal tento její příběh… Abych se o něj podělil s tebou. Přesně tak, myslím konkrétně tebe, cos tohle zrovna dočetl.

10. srpna 2011

Petr Měrka


10 názorů

Měrka_out
24. 09. 2011
Dát tip
dík, IMo!

Měrka_out
12. 08. 2011
Dát tip
máš to holt těžké, michelle.

Ztrácela jsem se v ději a těžce se mi představoval. Taky jsem musela přeskakovat, protože některé pasáže mi přišli nudné. Název ten mi přijde zbytečně moc roztahaný, že kdybych neměla dnes náladu pročítat postupně všechny povídky, tak bych to neotevřela...každopádně nápad se mi zdá super :))

Honzyk
10. 08. 2011
Dát tip
no jo porad uz taky..))

Měrka_out
10. 08. 2011
Dát tip
díky všem!

Luc. Besson. by. zajasal, presne. tak. i. ja:)

vk
10. 08. 2011
Dát tip
díky :-)

Honzyk
10. 08. 2011
Dát tip
...ale ine., simte...svet neni laskavy misto, vime, avsak jiny nemame - a s timdle pristupem /textem/uz bychom se pozrali vsici davno...((( ____________________________________________ tata vsak typizovan super...Bulva taky, nakonec text trochen poteseni a kyzene katarze mi prinesl, to zasejc jo!))...*

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru