Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seZa pár let
17. 12. 2001
12
0
1684
Autor
cup_of_tea
Na stole ležel hrnek,
v něm troška
vystydlýho čaje
a tys přišel
s pohledem,
který věděl,
že ses zase ztratil...
Křeč,
vlastně spíš vzpomínky
na jednostrané prožitky
a holé věty,
kde neklesá hlas...
V uších zní
suchá melodie,
pořád dokola,
nepopsané papíry...
Táhnu se sněhem
jak dávno zapomenutý sáňky,
a nevím,
kdy se to zastaví...
Nohy neposlouchají
a hlava si myslí něco jinýho,
než cítí duše.
A dál?
Netuše,trošku přímočaře,
plná touhy
a snahy
dostat se někam jinam,
jsem pořád stejná...
A pořád to nechápu...
Uvidíme...zase za pár let...
cup_of_tea
28. 10. 2002
trafila si ma... bolí ma to rovnako ako teba... uvidime o pár rokov...? bude to vždy rovnaké, aj ty, aj ja budeme rovnaké ... napísala si to tak krásne, radím medzi moje najobľúbenejšie... a dík, nie som až tak sama...
tip
cup_of_tea
19. 12. 2001
myslím,že budem pořád stejní i trošku jiní, aspoň já to v plánu mám :o)
je to procítěný,moc pěkný
Fluctuatio
18. 12. 2001
Tuk tuk,mas v hlave ptacka.(Pripadne Sona vi...)Ovsemze to nikdy nebude jinak,my se hned tak nezmenime...(A za par let si budeme rikat:Jak sme tehdy byly blby...)Ale nakonec,proc ne?(Konecne se snad neco stane,nebo ne a pak to zmizi...) L.
Astalavista
17. 12. 2001
já si taky s chutí típnu, a budu se muset po těch svejch sáňkách pohlédnout.Už jsem měl párkrat pocit, že je za sebou tahnu i létem