Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seco se má schovat z léta
Výběr: egil, nes, Markéta, Jinovata, StvN, Zbora
19. 08. 2011
116
88
8978
Autor
guy
pár pruhů světla
a pár stínů
s vůní lip
cesty alejí
škrábanec na rtu
o cesmínu
třpyt listů
když se zalejí
z hladiny kašny obrys tváře
dřív než se mincí rozmaže
a kroužky od dat kalendáře
s otisky něčích podrážek
pár vítání a rozloučení
s ukrývanými rozpaky
i s tísní času
když už není
a máváními
za vlaky
dva přetržené lístky z kina
a pohled z nepřístupných skal
to stačí
až se zeptá zima
co si kdo na ni nachystal
88 názorů
... škrábanec na rtu o cesmínu třpyt listůkdyž se zalejí ...
:) to asi nejvíc, je to živé - jen si sáhnout ...
Nevím, co říct - snad jen... krása vyjádřená tím nejprostším, nejpoetičtějším způsobem - existuje snad v autorské tvorbě větší výzva?
tak to mě dostalo. prosté,jednoduché,a přesto nádherné.úplně vidím tu scénku a cítím lipovou vůni!T*
tohle se mi moc libi... pocitovka a pekne zversovana, ne prilis aby z toho byla rikanka, ale akorat aby to zazurcelo odshora dolu pri cetbe... */ nejen na zimu :-)
ake stastie, ze nie som literarny kritik, som len obycajny citatel, ktoreho dielo bud oslovi alebo nie... toto ma dojalo krasou, vsetkym tym, co v nom je, co sa mi zjavuje pred ocami ako obrazok leta, ktore prave konci...
pre mna napriklad velmi silne aj tieto slova o vitani a luceni, prezila som takych vela:
a vítání a rozloučení
ta s ukrýváním rozpaků
i s tísní času
když už není
a s objetími
u vlaku
Velmi dobré. Místy je ten Skácel cítit příliš, místy se blížíš kličé (objetí u vlaku), ale i tak je to plné obraznosti, která zasahuje.
Myslím, že tohle je jednoduchý nápad jak napsat báseň na téma "vzpomínky na": Člověk si zaprvé určí, na co chce vzpomínat, v tomto případě je to "léto", a pak už jen přivře víčka a představí si pár věcí, jež v létě viděl, slyšel, cítil, prostě nějak pozitivně vnímal, a ty pak vyjmenuje. Ve Tvém případě to jsou kupříkladu tyto věci:
sluneční světlo,když světlo, tak i stín, vůně všude kvetoucích lip, lípy stojící v řadách, po dešti či zalévání mokré listy rostlin.
To jsou krásné obazy, ale, žel, není to nic originálního. Tedy slabé.
Teprve "škrábanec na rtu" originální je - zřejmě soukromý zážitek z určitého léta. (Snad památka na ne zcela šikovně provedený polibek pod kterousi tou zmíněnou lípou? -) ) Výborně!
V tomto prvním verši, z něhož jsem v této kritice čerpal, se mi nelíbí "o cesmínu". Co to znamená po řádku "škrábanec na rtu"? Škrábl ses o rostlinu jménem "cesmína"? Tohle jsi tam šoupnul kvůli rýmu.
Dále mi neladí obě sykavky v roli zcela zbytečných předložek:
a pár stínů
s vůní lip
z cesty alejí
Bez nich by to bylo libozvučnější, a také by to dávalo jakýs takýs smysl:
a pár stínů
vůní lip
cest alejí
K tomuto rozboru mne pohnulo obrovské množství zbožňujících kritik. Zdůrazňuji, že i mně se ta báseň líbí, a četl jsem si ji s rozkoší několikrát. Při bližším pohledu v ní však vidím slabá místa. A musel jsem Ti o nich napsat - třeba Ti má kritika bude k něčemu dobrá.
Přeji Ti vše dobré.
Ed
vindal drámo
04. 09. 2011sestricka.slunicko1
28. 08. 2011blboun nejapný
24. 08. 2011blboun nejapný
24. 08. 2011
...ešte na okraj - dovoľujem si upozorniť všetkých priaznivcov „géé-tabuľky“, že „guy-fenomén“ v žiadnom prípade nespadá do jej kategórie, nakoľko sa nejedná o bod (pána b. nejapného), ale ...o (mnou objavený) fenomén!...
...akoby si „predkladal hotový cieľ“, akoby k nemu „chýbala bežecká dráha“... Jej prítomnosť však vnímam, ibaže posunutú mimo zorného poľa. Tým posunom vytváraš kvalitatívne i dimenziou ďaleko väčšiu príležitosť, priestor a čas na (po)zastavenie sa... (ako iní autori). Tak sa ten „hotový cieľ“ stáva „štartovacou čiarou“, odtiaľto sa môžu rozbehnúť moje vlastné asociácie, moja „súkromná bežecká dráha“. Mám šancu (a aj ju využívam) identifikovať sa... Na druhej strane prijímam varovný signál, že znovu prehliadam niečo úžasné, čo leží predo mnou, (dobre, že mi nevypichlo oči). „Pozitívum“ tu funguje aj ako „burcujúci prvok“... Tento špecifický spôsob komunikácie tvojej osobnosti s okolím (i so sebou), s excelentne pridanou hodnotou literárneho spracovania, (k tomu sú však kompetentní literárni kritici)... myslím, že to by mohol byť ten kúzelný mechanizmus, akým funguje tvoja jedinečná poézia (som si to pomenovala „guy-fenomén“)...
...vlastne som ti chcela iba povedať, že mám iný názor, ako pán Hrušínský, lebo... „tento způsob léta zdá se mi...šťastným...“
milý dárek, děkuju :) krásný zbytek léta přeju, ať již v aleji lipové, kaštanové nebo švestkové s nacpanýma kapsama a pusou od sladké šťávy :)
Nádherná alej - takový vlídný polostín za horkých dnů je nejlepší... :o)
diky, gu(i)..D...to nevis, ze mam anginu jak prase a horecku?:D...a todle! Hezkej den va aaaleji, jo?:D To sem si teda vod tebe nezasluhoval...este ze vidim dvojmo..))
Děkuji za vaše návštěvy, všechny mě potěšily a skoro ve všech je nějaká pravda, někde větší, někde menší, přesně podle pravidla, že každý má svou ..
Je přirozené, že někomu je obsah bližší, někomu vzdálenější, každopádně ty věci nejsou z jiného světa, ale jsou (zatím) volně přístupné a snažím se - dokud přeje počasí & spol. - si jich na zimu nashromáždit přiměřené množství.
Můžete si to vyzkoušet - začněte třeba tou lipovou alejí, ujišťuji vás, že je skutečná, dá se jí procházet spousty let a pořád funguje ..
Přeju hezký den
:-)
moc*
zbožňuji ty teplé večery provoněné lípou (roste nám na zahradě), kdy nám nad hlavou létají netopýři - jenom škoda, že jich letos bylo tak málo ;)
Působí to zvláštně (v pozotivním smyslu slova). Poslední sloka je mě zasahuje.
Děkuji za avízo.
svěrací_kazajka
22. 08. 2011Sebastiana
22. 08. 2011Richard Hrob
21. 08. 2011
Se zadostiučiněním vítám, že ses ocitl ve výběru :-) Dala bych tam všechno, co jsi napsal.
A.Storožnicyn
20. 08. 2011
Než si přečtu nějakou Tvoji báseň, už předem vim, že to bude dobrý, minimálně dobrý, že v ní bude nějaká životní moudrost, melancholie i krása rytmu a vázanejch veršů. Jo, Tvoje básně sou krásný obrázky, zaručená klasika, která člověka vždycky potěší, a myslim že i ta syrovost tam je, jenom neni syrově popsaná, tak jak se v současnosti cení (a jak sem se přesvědčila na mojí poslední básni); teda ne jen syrovost ale spíš až brutalita a já občas nechci číst jen brutalitu, ale potěšit se kvalitní, krásnou a přesto nekýčovou poezií, která zpracovává i špatný témata jemně. A sem ráda, že je Tvoje poezie pořád dobře hodnocená.
Eiffelovka
20. 08. 2011Jarmila_Maršálová
20. 08. 2011Augustin_Šípek
20. 08. 2011
Řekl bych, že zde není žádný rozpor s realitou, neboť je to útěk do stínu, přirozený, potřebný a zdravý jako je odpočinek i jako sbírání sil na realitu - zimu.
A navíc v dokonalém vázaném verši skutečně i ty tísnivé momenty jsou zřetelné
...z hladiny kašny obrys tváře
dřív než se mincí rozmaže...
...i s tísní času
když už není...
...a rozloučení
ta s ukrýváním rozpaků ...
Je radost číst verše, které s takovou formální lehkostií nabízí krásu slova a reálný život ve střetu nostalgie a potřeby jít dál, přičemž ho staví jako žádoucí.
Navzdory kritikům, kteří milují rozervanost a depresemi zmítané autory, já si u tebe čtu vždycky ráda, protože to právě má tu snivost, bere si to ze života to pěkné, k čemu se vracíme za špatných dnů, a to je moc potřeba. Tahle báseň je krásně nostalgicky zasněná, přesně tím způsobem, jakým vzpomínáme na léto, když udeří plískanice. Díky, guy, zase to pohladilo! /*t
podobně jako egil.... u tvých básní mi chybí alespoň náznak diverzity, který je realitě vlastní. Toto je krásný obrázek, ale namalovaný někde v tichém místě v podkroví, odkud jsou vidět pouze poklidně plující oblaka, ale už ne tvrdá syrovost země... Ovšemže každý alespoň na chvíli rád se v onom pohledu zapomene :)
Je to moc a nebo málo,
co nám toto léto dalo?
Na zimu nám zůstane,
to co máme schované.
T*
pavlikovaruzenka
19. 08. 2011
"z hladiny kašny obrys tváře
dřív než se mincí rozmaže
a kroužky od dat kalendáře
s otisky něčích podrážek"
Lehoučké, snivé, laskavé. Všechno, co mám ráda je ve tvých básních. Dík.****
sestricka.slunicko1
19. 08. 2011
První, třetí, čtvrtá jo, ale ta druhá- slovem rozmaže,to ne. Smyslem ano, ale zvukem vůbec.*
motýlích křídel lehký vánek
a vůni země, když zaprší
potom přivítám zimní spánek
snad mne z něj jaro vyruší... :-)*/
mám už něco nastřádáno pro zimu. Až bude foukat nejvíc, zajdu i sem, hezky to tu hřeje.
blboun nejapný
19. 08. 2011
Trochu mi vadí v nadpisu to "má", jakoby doporučení, jestli mi rozumíš,
ale báseň mě uchvátila, rád se u Tebe stavuji,
Marek
Škoda, že je selektivní paměť tak svévolná.. Ale v jistém - tvém - ideálním nostalgickém světě se do souvislostí kladou samé krásné věci (krásné obrazy)... Tohle není přes text přecezený svět tam venku, indiferentní a chladný. Tohle je svět 'jaký si ho uděláš, takový ho máš'. Nejde o poezii vzdoru, nejedná se o poukazování. Zde se buduje tiché místo, nabízí alternativa. To není dobře ani špatně. Prostě to je. A já se rád čas od času zastavím.