Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Střepy

22. 08. 2011
2
10
390
Autor
Saphron

Co si přečtete není psáno pro hlavu, ale pro duši.

Rok

Dnes je tomu rok

Co moh jsem s tebou být

Ale bez tebe je těžké žít

Stále před očima mám tvou krásnou tvář

A kolem ní jasnou slunce zář

Slova má nestačí, abych vylíčil

Co honí se mi hlavou

Tys pro mě vždycky byla tou jedinou a pravou

Můj život spjat byl vždy jen s tím tvým

Ale už rok to je

Co ozvěna ve tmě patří jenom krokům mým

Stále kráčím tmou sám

Chmurné myšlenky jsou to jediné

Co na světě mám

Kolem mě jenom smrt a utrpení krouží

Přestože jen po lásce mé srdce touží

Tenhle příběj ještě dlouhy bude míti děj

V hlavě však stále myšlenku mám

Jakým člověkem bych byl bez něj

 

Střepy

Srdce mé je zlomené

Není, co by je slepilo

Ty kusy někde ztratily se

Jak by jich nikdy nebylo

Do všech koutů rozmet je žal

Nejvíc do mé mysli

Bodá to a pali

Jak se mi tam tísní

Kdo najde ty kusy všechny

dá je dohromady

Kdo zvedne hlavu mou a řekne

Jen pro tebe jsem tady

 

Lítost

Nevím co se to se mnou děje

Zem se mi pod nohama chvěje

Třebaže utrpení jsem překonal

Ten plamen citů doposud neskonal

Vídám jí zřídka a jenom když sním

Však je to peklo, co v tom snu zřím

Stále tu dívku nadevše miluji

Ona už však není mezi námi

Jednou se však znovu shledáme

A naše duše už nikdy nebudou samy


10 názorů

Fairiella
25. 08. 2011
Dát tip
Tak ona poezie a sloh je něco jiného. Navíc strohé popisy nejsou totéž jako hutná báseň.... A připisovat ke všemu do prologu osobní kontext, nejsme na literárním webu, ale na blogu nebo na něčem takovém. Právě že když text napíšeš dobře, tak nemusíš nikoho "přimět", aby ho cítil tak jako ty, ale on ho tak prostě bere. Když ale slova jsou volena tak, že ruší v prožitku a dostala se právě k tý duši (což, jak bylo řečeno, jde stejně vždycky nejprv přes hlavu, přes ta slova, v poezii) - tak se nemůžeš pozastavovat nad tím, že se do toho textu nikdo nevnoří a necítí jej. V básničkách platí "méně je někdy více", školní slohy do toho netahej, to je něco jinýho...

Saphron
25. 08. 2011
Dát tip
Na tom, ze stojim o kritiku se nic nemeni, stojim o ni dal. Snaha jasne vyjadrit a pojmenovat problem je zakladen k jeho vyreseni a ja bych ten problem vyresil rad. Trosku me pobavilo to o tom prebytku slov. Totiz celou stredni skolu sem byl kritizovanej ve slohu, ze vsechno popisuju strasne stroze a potom ctenar nechape to co je mne jasny a zkousim mu sdelit:) Mam dilema, jestli primet toho kdo to cte, aby cejtil to samy co ja a aspon neco z toho mel nebo si to precet zhodnotil a odesel. Ani u jednoho si nejsem moc jistej jak to udelat a i kdyby, kdo z nas ma rad depky...

jolana.
23. 08. 2011
Dát tip
ten cit může být sebeopravdovější, ale ta slova (pro mě) nic nevyjadřují. ale aspoň ses pokusil nějak uchopit vlastní myšlenky a pocity a dostal je ze sebe.

konias
23. 08. 2011
Dát tip
...to máš holt těžký - když prezentuješ svůj text na literárním serveru (kde patří amatérská literární kritika a připomínkování k základní náplni) a ještě napíšeš, že stojíš o hlubší kritiku...tak se prostě očekává, že text jako literaturu/báseň myslíš. A nevyhneš se poznámkám ke kvalitě formy, která, co si budeme povídat, za moc nestojí. Jak napsal Honzyk, sama duse číst neumí a vždycky to jde nejdřív přes hlavu. Ti schopní básníci dokážou nicméně "extrahovat" a přenášet i ty neniternější pocity skrze text. To u tebe nenastalo: vlastně především kvůli přebytku slov, snahy něco jasně vyjádřit. Radím, zaměř se na samotný pocit a jeho transformaci do slov...K tvému osobnímu pozadí básně nemůžu nic říct, neznám ho a nepřísluší mi to.

Honzyk
23. 08. 2011
Dát tip
..ja teda "dusiii" cist neumim...sry...a kdyz to zkusim hlavou, text prijde mi velmi klopotny, uspechany, az moc zadejchany....

Saphron
23. 08. 2011
Dát tip
Fairiella, děkuju za kritiku a připomínky. Na mojí obranu jen jedinou věc. Nejsem žádnej básník a nikdy jsem se o to nezajímal. To co jsem napsal nebyla snaha o poezii, ale jen způsob, jak vylíčit to, co jde ze srdce do hlavy a zase zpátky. Ze srdce jdou ty pocity, hlava to jen upravuje do snesitelny formy. Ta o které píšu kdysi žila a to co píšu nepovažuju za poezii, bylo potřeba jen něco zaškrtnout, to je moje téměř každodenní realita.

Fairiella
22. 08. 2011
Dát tip
Možná by si to ta duše měla přečíst a jinak, kdyby to bylo i pro jiné duše, tak by bylo fajn trochu zapracovat na stylu, něco přečíst, zjistit, že jasná slunce zář a převrácený slovosled nejsou klíčem k poezii...

delaware
22. 08. 2011
Dát tip
krásně smutné.tip

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru