Země řepného oleje

Země řepného oleje

(Věnuji)

I.

do Země řepného oleje vede Lávka ze soli

ta sůl se rozpouští při každé větší průtrži z Mraku jménem lebka

pod Lávkou je hnízdo Obyčejného ptáka

který odvádí své mladé přímo do Láku

Lávku hlídá dlouho bitý Muž bez fantazie

on nebyl v Zemi řepného oleje

jen si zpívá libovolná naříkání

před Lávkou je rozcestí se slepou mírou vzdálenosti

do Země řepného oleje je nebezpečné jít déle než vymezený čas

ten se tu měří na rozpuštěnou sůl

a nelidskostí zpěvu

II.

Obyčejný pták mívá čtyři mladé

klade jim na srdce zásady Rozmezí

ví  že období mezi Obyčejností a Zemí řepného oleje

se jmenuje Zima

Lák je z Lávky

tedy slaný

a v Zimě je tekutější než v jiné vzdálenosti

tehdy se právem říká že Země řepného oleje je na dohled

kdo do ní chce vejít musí požádat i Mužovu Ženu

ta je upoutána slovem a pamětlivostí na samém vrcholu Lávky

III.

někdy drobně mží Černá limonáda

a ve světle Mraku jménem lebka

je pozoruhodně slyšet zurčení

totiž

pod Lávkou je proud všednosti a v něm Pijavice

ty chutnají slaně a vyhýbají se Láku

nejraději mají Zimu nebo ještě delší vzdálenosti

přebrodit proud všednosti pod Lávkou znamená

nachytat Pijavicím stvoly slaného mazu

a živit je jím až do okamžiku

kdy po Lávce přejde Žena

IV.

ale zpět k Mraku jménem lebka

pokud je protržen čeká Žena záchvěv ze Země řepného oleje

musí být roztomilý

protože umí utišit mladé Obyčejného ptáka

vprostřed Lávky kde stojí Žena

je také jáma akorát pro jezero plné prstenů ze zlacené formy Láku

to je zbytek darů z Obyčejnosti

Muž každý večer urazí Zimu aby z jezera vzal největší prsten

skrze něj je vidět pás nepřítomnosti před Zemí řepného oleje

pak ho dá Ženě aby ji pohněval a začíná zpívat

tehdy Pták odlétá k Obyčejnosti

a pravidelně se nevrací

V.

nenavštívit Zemi řepného oleje je společenský zvyk

norma Rozmezí

kde se z Láku vyrábí nebezpečná látka zvaná Černá limonáda

v té se kdysi utopilo mládě Obyčejného ptáka

od té doby chutná po fosforu

a mží z Mraku jménem lebka

Rozmezí má i své Svaté kteří nikdy nepili Lák

ani jim na mysl nepřišla Černá limonáda

posluhují ve chvílích

kdy Muž nahlíží směrem k Zemi řepného oleje

pak jdou do Obyčejnosti s úkolem ulovit Obyčejného ptáka

a vrátit mu chuť hnízdit pod Lávkou

VI.

Obyčejnost je místem kde se skrze Rozmezí

ocitá noční přísvit ze Země řepného oleje

vše je tu obyčejné svou samozřejmostí

život

láska

i jiné sladkosti

a k Rozmezí to trvá celou Zimu

život v Obyčejnosti je samozřejmý a sladký

stejně tak láska

a jenom Svatí urazí Zimu až k Rozmezí

tam stojí na Lávce jako slané sochy

mlčí spolu se Ženou

a odmítají Lák

VII.

Obyčejnost zanikne tehdy až se Lávka v Rozmezí rozpustí

a Muž si odvede Ženu do Země řepného oleje

pak Svatí spolykají zbývající prsteny

a získají nové duše od mláďat Obyčejného ptáka

Obyčejnost se stane místem Láku

Pijavic a Černé limonády

Mrak zvaný lebka se stane podstatou

a tvarem

a ze zorného úhlu bude připomínat poslední záchvěv rakovinného bujení