Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seMami, proč?
Autor
Karo-la
Dětský pláč, pár kapesníku, chaotická chvíle a mračící se panenka v rohu pokoje…Bylo to v pořádku, maminka ví co dělá! Zlobila jsem, moc jsem zlobila…Pulzující žilka na spánku a nekončící výčitky svědomí putující dětskou hlavičkou s blonďatými vlasy…
Nestojí před tebou už ta malá který řekneš postav se rovně, srabe a v další vteřině jí uderem do obličeje pošleš v hořký situaci k zemi…Stojí před tebou tvůj obraz v zrcadle…Tvoje noční můra s rysy v obličeji po svým otci…*Bože proč?!*….Tvoje pokřivená minulost tě k tomu nutí!!! Možná nevědomky mi ubližuješ! Jsi psychicky narušená…Jsi na dně…Tak buď silná a dej mi facku, třeba i dvě…Cítíš to uvolnění v těle? Jaký to je? Pověz mi to…Adrenalin, vztek a tlak se uvolňuje…tak zmítej se dál a dál ve svý depresi…Dej si další prášek…Tvůj věčný chemický kamarád…Pomáhá ti řešit problémy…Jsi si jistá? Neklame tě jako to dělali všichni v celým tvým životě? Musíš si dávat pozor na stíny na zdech…Tak sakra, zastavte to!
Jsem to já? Tvůj problém? Jsem tvá krev…Smiř se s tím….Tak proč mi ubližuješ? Proč se okovy okolo mýho krku s narůstajícím věkem stahují víc a víc? Maminko, nemužu dýchat, pusť mě…Au, už ne prosím! Moje duše pod tvými prsty se začíná modelovat do beztvárné hroudy bez sebemenší naděje na lepší vidinu…Mami, slunce, vidíš ho? Chci si hrát, mami oni mužou taky! Mami proč mě biješ?....Tvoje „láskyplné“ objetí je moc silné…moje žebra pod ním praskají…Mami, moje srdce přestává tlouct…Tak sakra! Pusť mě!
Jsou tu váhy…Mami proč moje nenávist k tobě převažuje nad láskou? Proč zapomínám na tvoje „mám tě ráda“? V očích vztek a nehty zaryté do kůže…Vidíš to? Vidíš co si se mnou udělala? Jsem chudáček, skoro jako ty…Vidíš? Tvoje jizvy za celý tvůj život jsou tak podobné těm mým…Už dlouho jsem neposlouchala tlukot tvého srdce a neplakala ti na rameno…*cítíš ty slzy vsakující se do tkaniny? Zmizí, neboj…Jako já*
Kdo jsi? Proč mě tvůj dotek hřeje a nepálí? Mami proč nemáš hřejivé oči jako on? Mami vidíš? On se na mě směje, na mě…Ahoj já jsem Karol a jsem magor…Ty se nezlobíš? Ty mě máš rád? Tobě nevadí že sem zlobila a že jsem poskvrněná chybami? Maminko, koukej…Má mě rád…Jsi hodnej stíráš mi slzy…Prosím obejmeš mě? Mami…Proč mu stojíš s kudlou za zády? Mami on mě chrání…Mami proč ho nemáš ráda? Mami, ty nechceš aby byl s námi? Mami proč?