In natura

u nás voní pražená kukuřice a venku asfalt...ještě že nepadají děti z kočárku báseň je vyzrálá,tip

hezké*... nejvíc mě zaujala ta druhá, ta se mi líbí moc

..zivota beh....*

Dodatek: Příště už si takhle blbě nesednu... poezie nepoezie ... fčil mám rýmu ... perfektní... A cítím houby a ne cukrovou vatu... Takže tak. :)

*

simple the best chcípnul tu pes nikdo není dokonalý **

Žeby třá havárie cukrářskýho vozíku s dogou? Nebo pozdní pouť ve vedlejší vsi a dobrej vítr k tomu? Nevyzpytatelné jsou cesty vůní z dětství! ÷)

Berg--- můžu já za to, že jsem dnes fakt cítila tu blbou cukrovou vatu a nevěděla odkud jde? :) Sakra, kde se v Sobíku vzala takhle začátkem září cukrová vata?

Inu, má to všechny atributy sentimentu. Cumbajšpíl: listí pod nohama, vůně cukrový vaty, chcíplej pes ve škarpě a houby tamtéž... Ale ať hezký nebo zkurvený dětství, mušim s tebou souhlasit, že je to vděčnej zdroj inšpirace, to zas jo.

...souhlas

Takže tak...

Ach jo... co furt máte s tím sentimentem? Já tomu říkám normálně: hnusné dětství. Z toho se pak těží "podzim-nepodzim".

Babí léto sentimentu! ÷) Hele, mně se ta třetí strofa zdá už přepísklá, takový jen a jen "vzpomínání". Hezkej nápad je to zazimovaný dítě, to beru (akorát mi tak napadá, to by bylo dobrý, vždycky na zimu potomstvo zazimovat, ono by třeba tak nerostlo a nežr... pardon, nejedlo÷). A na konci to oslovení matky... já to chápu, jang a jin, tátou začínáš a mámou končíš, ale stejně mám pocit, že ten text u sebe moc nedrží resp. první a poslední strofa je roztržená těma prostředníma dvěma, a ta výplň mne hází do ouplně jiný nálady - jestli teda chápeš, co tím chci říct. Ale což, třá si to myslí jen jeden ze sedmi miliard a navíc, co mám co pofrfňávat - padesát mi ještě nebylo. ÷))

*

moc hezky a citove plny, prozity...*

...až mě zamrazilo,poklona,potlesk a *****

Jak se ozval sentiment, to už se neodbytně blíží podzim. t*

krásně laděná*

Po pachové stopě do dětství :) Zrovna líčím kolegyni svou první stopu se psem v osmi letech, hihi. Krásný kousek, povedená báseň *

jo, je to tam...

Pěkné souvislosti