Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sePo západu slunce
09. 09. 2011
11
13
2651
Autor
Tony.cs
Přál bych si, aby vše bylo jinak
východ sluce svítil by i na mou tvář
místo toho bolest, tma a zima
jen další oběť položena na oltář
Vidět i srdcem vše jistě bych zpychl
oči bych odvrátil od tváře tvé
přišel bych o hodně, ač jsem si zvykl
přicházet o lásky jedinečné
13 názorů
Děkuji všem za názory.
Nepíšu pro peníze, nepíšu pro slávu, píšu abych ulevil srdci. K tomu slouží poezie, trendy určuje dav a doba, ani jedním se neřídím. Má slova mají váhu, pouze pokud si jich dokážu vážit já sám. Můžou se líbit a nemusí, kýč je věcí cítění. Jsem rád za každý názor, ale nakonec ten pocit uvnitř zvítězí.
Gymnazistka
10. 09. 2011
Gymnazistko, ale to nie sú viazané verše, sú kostrbaté a zle sa čítajú, to je len pokus o viazané verše, ktorý nevyšiel. Intuitívne rytmizovanie nestačí. Viazané verše sú v našich zemepisných šírkach definované normovaným rozložením prízvučných a neprízvučných slabík. To na väčšej ploche možno docieliť len vedomím organizovaním, ktorému predchádza nejaká teoretická príprava. Nič strašné, ale bez toho autor len tápe.
Gymnazistka
10. 09. 2011
Oprava: „kvapně“, aby som vám neprznil jazyk.
A ešte: v poézii je tiež dobré riadiť sa osvedčeným Na veľkú dieru, hrubá záplata. Toho Dědečka som podsunul na ilustráciu práve takého prístupu.
Ale prd si si zvykol. Vždy je z toho človek rozladený, frustrovaný, smutný alebo nasraný. Otras sa a prestaň sladkobôľne žalovať svetu ako treťotriedny renesančný trubadúr, nepochybuj o sebe viac, ako je zdravé. Proti odmietnutiu, odcudzeniu, sklamaniu, postav nadhľad, iróniu, sebairóniu – škľab sa a účtuj; porazenecká dikcia vzbudzuje len chvíľkové sympatie, skôr chápavý úsmev, to nepozdvihuje... Nepíš, čo by Ťa samého nebavilo čítať... sentimentálne ponosy. Skoncentruj sa (predbežne najmä na formu a techniku) a odstúp od seba... potom reflektuj a referuj – s horúcim srdcom, ale chladnou hlavou.
Možno Tvoje verše na Leničku zabrali, ale asi skôr nie, ako áno. Asi si romantický a citlivý – to je preto, že si čítal Maya, a čo si si uňho osvojil, to je v príkrom rozpore z realitou dneška. Vlastne to tak bolo vždy, ale May za to nemôže. A tiež naňho nedám dopustiť.
Nechcem zľahčovať, čo prežívaš, ale na vec sa dá vždy pozrieť minimálne z dvoch strán. Vždy to mám na pamäti, keď ma nevšímavo míňa nejaká pyšná lama... to, čo ma v takej chvíli spoľahlivo obveselí a zdravou škodoradosťou naplní, je Dědečkovo
„Starý muž líbá starou ženu
ve stínu staré postele
Jen si ten obraz připomenu
mám husí kůži po těle
Tím s vámi končím srdce moje
poražen kvapne prchám z boje
šťasten že mě nic nenutí
být vaší svědkem v stárnutí“
Pravda, to už je vyložený cynizmus, krajná poloha, ale niekedy iné ani nezaberá.
z čeho by byla inspirace umělcova než z bolesti strastí a neúspěchu...to je náš chléb a motor pohánějící nás k tvorbě*