Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seDva roky
10. 09. 2011
6
6
1770
Autor
supizmus
Každé jaro jsem si chodíval sednout pod jabloň v době jejího rozkvětu.
Seděl jsem tam vždy jen chvíli než mi po nohách začali lézt mravenci
a senná rýma nezvítězila nad krásou chvíle.
V létě bylo mojí zálibou pozorovat východy slunce v době kdy všichni kolem ještě spali.
Byl jsem sám na kopci, rozespalý, často mrzutý když bylo pod mrakem a z východu nic nebylo
ale měl jsem to rád.
Na podzim bylo možné mě potkat jak se toulám po lesích,
zpívám si píseň, která nemá slova
a tiše se modlím.
V zimě jsem se třásl na zasněžených cestách a těšil se na jaro.
Mráz mi zpíval své balady a já si připadal jako hrdina
když jsem se brodíval sněhem s naprosto promáčenými kalhotami.
Na jaře rozkvetly květiny a to se ve mě duše pomalu rozpouštěla jak voskový panáček.
V létě mi po těle tekl pot a slunce mě zvalo do kopců, kde jsem mu byl blíž a kde bylo aspoň trochu chladno.
Na podzim jsem záviděl listům jejich barvu, dešťům jejich sílu a noci její kouzlo.
Zima mi byla přítelem kterého jsem se bál. Skrývala radosti a zároveň bolela.
Byly to dva roky, které mě změnily od základu. Jaro do mě vepsalo touhu po kráse a hnalo mě abych kvetl. A abych lidem okolo sebe voněl. Léto si přálo abych hořel, aby můj žár zbavoval šedinu světa její samoty a jednotvárnosti. Podzim ve mě odpočíval. Nechal mě padat do bláta a milosrdně utíral slzy do své haleny. Jenom zima si hrála pouze na povrchu a kreslila tam obrazce mrazu.
Byly to šťastné roky.
6 názorů
...´a abych lidem okolo sebe vonel´: jo, to chci taky, tady nepomuze ani Nivea deo24 hod:D
**
Proč jen dva? Roční období se střídají od nepaměti a budou dál, pokud vím...