Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seno
17. 09. 2011
17
26
2521
Autor
dadadik
louky
jsou život sám pro sebe
jsou život pro nás
pro všecky
hrozně se bojím někdy
všeho
nejvíc
sžírání mým peklem
26 názorů
Jo, bezva. Takovej klid jsem já na těch svých před 30 lety neměla! Akorát poněkud hodně toho chlapského nepořádku... ale jakmile jsem si uvědomila, že já ho přece nemusím uklízet, bylo to supr :-)
ahojky, tak fajn...dík
zejtra ho pozdravím jedu do centra jo?
vyspala ses dobře na kolejích? :)
Ahoj :-) Tahle se mi z poslední doby zdá nejlepší. Ten přesnej zásah, viš? Pozdravuj mi tam Brno :-)
rozdupanésrdce
17. 09. 2011rozdupanésrdce
17. 09. 2011
Ano, píše o něm myslím publicista Miloš Čermák. Ale já myslela učebnice v celém světě. Ty Františkovy louky jsou naprosto geniální - kdyby nic jiného nenapsal, ne? :)
Hezky napsáno. ***
Život po nás chce hodně odvahy, víry a důvěry, pak to jde...
říkala jsem si, že ten "slogan" - v louky se tak moci obrátit - je mi povědomej, zadala jsem do google a už to mám :)
no
Františku našla jsem u tebe:
Děti skákaly by po mně
nohama bosýma
jejich pot voněl
A věnce přátel hostit na svých zádech...!
Neobratně posunovat v travách husí peří říkaje si: nemám příliš chladné srdce ?
Louky smutní hostitelé
tisíckrát pořezány vstanou...
Opouštěny
klamány, říkám ... ale tak slastně, jako když se dlouhé vyčkávání vykloní z času jakýms vonným omylem...
...to heřmánek mi vykvet....