Nijaká zakřičenka

malinká a krásná*

jo *

..jakoby jsi ten svůj svět ukrývala v těch prázdných šuplících...

*

proste, krasne, procitene, s melancholii na patach... T

Líbí se mi i ten skrytý skoro plíhalovský rým v posledním verši, jinak já si podobný pocit zaznamenal takhle: Každé ráno jiná káva Každá káva jiné ráno „volně – volně ; rychle-rychle volně; rychle-rychle ;volně“ štěstí je rychlost s kterou obracíme stránku a i ta růže v ústech opatří si trn

Santi, vydrž ještě tak rok :-))))))))))

ještě se čeřit bude*

prázdný šuplíečk je třeba do večera naplnit radostí :-)) */

Sice slovo zakřičenka mi přijde šílené, ale asi se k tomu hodí. Jinak je to moc hezké...***

hezunké :)