Divoká hranice - 1. část (western)

Tohle dílo je pro všechny ctitele odvahy, dobrodružství, drsných mužů a krásných žen. Pro všechny westmany a beznadějné romantiky. J.C.D. Vzhledem k délce jsem se rozhodl zařazovat toto dílo po kapitolách. Bude jich celkem pět. Snad se vám bude tento příběh líbit.

1) NOČNÍ HOST
Lampy ze saloonu osvětlovaly hlavní ulici města Garpen Hill. Tahle špeluňka byla bezpochyby nejhonosnější budovou špinavé obce, právě dost dobrá na to, aby si v ní mohli dát sraz vyhlášení opilci a karbaníci z okolí.
Matt Curly seskočil s koně a jeho jezdecké boty s ostruhami zaduněly a zacinkaly na dřevěném chodníku.Hosté u baru se nervózně otočili, když se ve dveřích objevila jeho vysoká postava v zaprášeném plášti zapnutém až ke krku a právě tak zaprášeném klobouku.
Hlučným krokem došel k pultu a položil na něj mírně zmačkaný papír.
„Hledám tohohle člověka,“ prohlásil jakoby mimochodem.
Sam Roddle vedl bar už dlouho. Byl zastáncem názoru, že nic se nemá uspěchat, proto si nejprve prohlédl návštěvníka. Ten člověk nebyl starý. Mohlo mu být něco přes třicet. Ale jeho šedé oči byly očima muže, který prošel rájem i peklem, který denně hraje poker se smrtí a vyhrává, přestože drží jen pár dvojek.
Roddle sklopil pohled a prohlédl si podobiznu na papíře. Nebyla příliš zdařilá, ale on znal originál dost dobře na to, aby se nemýlil. Jack Pierce žil ve městě dost dlouho. Pamatoval si ho jako hráče, který přinesl jeho podniku docela slušný výdělek. Papír ho ovšem přesvědčil, že někdo si Jacka pamatoval jako vraha a nabízí za jeho hlavu dva tisíce dolarů.
„Ten tu není,“ prohlásil Roddle klidně.
Matt Curly pokrčil rameny.
„Tak mi dejte pivo,“ řekl a začal si rozepínat plášť.
Sam Roddle se ujistil pohledem o podpoře přítomných pochybných existencí a prohlásil:
„Pivo nemáme.“
Matt se pohledem dotkl objemných sudů v koutě místnosti a pak jej zabodl barmanovi do tváře.
„Tak si dám whisky,“ prohlásil s úsměvem, protože předem znal odpověď.
„Nemáme whisky!“
Matt neomylně zaparkoval pohled do příbytku lahví s pálenkou. Rozhlédl se a zjistil, že se k němu začínají stahovat ostatní hosté.
„Tady ti nikdo nenaleje,“ zasyčel Mattovi do tváře chlapík s jizvou na tváři. „Tak koukej vypadnout!“
Curly si rozepjal další knoflík pláště. Ve světle lamp se zablýskla hvězda federálního marshalla. Několik mužů překotně ustoupilo, ale přesto jich v Mattově těsné blízkosti bylo ještě dost.
„Bacha, pánové, máme tady federála,“ poznamenal zjizvený. „Jseš vostrej hoch, co?“
„Jo.“
Matt rozepjal poslední knoflík pláště. Následoval rychlý pohyb a v jeho rukou se objevila dvouhlavňová brokovnice. První rána rozbila sudy v koutě a udělala tak ze saloonu menší přítok Colorada, druhá hrst broků o vlas minula Sama Roddla a se zvukem tříštěného skla proletěla zásobou pálenky. Zároveň marshall levičkou vytáhl revolver a jeho hlaveň přitiskl na nos zjizveného chlapíka.
„Jo, fakt nemaj nic pořádnýho k pití,“ kývl Matt. „Někdo rozstřílel veškerý zásoby!“
Pustil brokovnici, která ovšem nespadla na zem, protože ji měl Matt připevněnou tenkým řemínkem k rameni, a vytáhl druhý revolver. Ten namířil na barmana.
„Tu bouchačku, co máš pod pultem, hezky pomalu vytáhni a dej tak, abych na ni viděl! Tak a teď se posuň o dva kroky dozadu!“
Prostor kolem marshalla se rázem uvolnil.
„Teď ty, Velká Jizvo: kde najdu Jacka Pierce?!“
Jizva ohnul záda přes pult.
„Tak jo!“ zakřičel. „Byl tu ještě před pár dny. Pracoval prej u kováře, ale tady byl rozhodně častějc! Teď už tu není!“
Hlaveň Mattova koltu citelněji zatlačila muže do nosu.
„Odjel do Phoenixu!“ zazněl výkřik.
„Dík za spolupráci,“ řekl marshall s úsměvem a než se všichni vzpamatovali, zmizel ve dveřích.
Zjizvený si upravil vestu.
„Proč jsi mi nepomoh, Same?“
Roddle pokrčil rameny.
„Je těžký hádat se s chlapem, kerej disponuje palebnou silou jízdního voddílu.“
„Hmm! Ale co Jack?“
„Na mě nekoukej. Já sem nic neprásk!“

KONEC 1. ČÁSTI

---