(nestěhuju se do Alabamy)

Miluj mě

já už to nesvedu

ukaž mi moje krásna, řekni mi o mých světlech

napni mě do rámů, aby mě mohli obdivovat

miluj mě, ponoř mě po vlasy

pod mořské hladiny, pod počátek půdy

abych poznala prazáklad

a věděla, že

má smysl dokopat se k chemii pro nové zítřky

k bolestné slasti endorfinů

a příliš mnoho kávových zrnek

mi srdce znovu zrychlí.

Miluj mě

a budu tichá, pilná

budu chodit do práce a starat se o děti

dostuduju, přísahám

najdu své melancholické ideály

v četbě

v zátiší našeho kuchyňského stolu

v kolébce, v teple radiátorů

znovu ti položím srdce k nohám

a budu hodná, prosím, vezmi si ho

opravdu to tak chci a už to ani nebolí

přestanu snít o tom, který ve mně zanechal nepoznané

který mi pootevřel dveře rytmů, ale já nedokázala opustit všechno

v jedinou chvíli

ne, nemohla jsem si to rozmyslet

a tak z rozletu padám zas tobě k nohám

už nesním o sobě, sním o své dceři

která se nikdy nebude muset bolestně rozhodnout

protože cesty jí umetu, donutím ji k romantice

najde si rytíře a bude žít v zámoří, rychle a impulzivně.

Chybí mi jen tvé svolení začít znova

v budování domova obyčejných lidí

kteří vědí všechno a nic je už do smrti nepřekvapí

a brečí jen opilí, nebo když zahlédnou galaxii

přepadeni krutým nekonečnem

to není fér, my jsme obyčejní lidé

miluj mě, prosím tě, miluj mě

ať můžu být matkou zemí

miluj mě

já už to nesvedu.