Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seDěti z Erbenky na prázdninách
Autor
maruna
BOBŮV LEKTVAR
Káťa nespouštěla oči ze Sněhoboba. Ještě víc mu narostlo peří a zdálo se jí, že má červenější oči. Náhle Sněhobob otočil hlavu a červené oči se podívaly směrem, kde byla Káťa. Sněhobob uviděl oko, které na ně koukalo jeho dírou ve dřevě.
Přitočil se k Maruně a řekl jí, co vidí. Myslím, že se děti vrátily, zaskřehotal. Dnes večer se musíme dostat ze stodoly a uděláme to, až bude Babka spát. Na noc si vyndává svůj kouzelný zub. My se toho zubu zmocníme. Když nebude mít Babka svůj zub, nebude moci ani kouzlit. A když nebude kouzlit, znovu nás nezavře ve stodole. A až budeme venku, dostaneme se tajně do chalupy a zjistíme, co mají děti v plánu. Sněhobob se žlunou se strašlivě a skřehotavě zasmáli. Po dlouhé době dostali zase dobrou náladu. Rychle uklízeli, co jim síly stačily a těšili se na večer. Babka chodí spát, když se setmí. To si ustele nahoře na trámu stodoly . Ale předtím, než usne, si vyndává svůj kouzelný zub. Pokládá ho na trám hned vedle sebe. Maruna přemýšlela, jak zub získat. Věděla, že děti jsou nablízku a to jí dodalo odvahu. Těšila se, že by jí mohli zase sloužit. Ale jak se dostanou se Sněhobobem k zubu, který je nahoře na trámu stodoly, když má přistřižená křídla a nemůže létat. V tom Sněhoboba něco napadlo.
Ještě když býval malý kluk a žil ve světě lidí, tatínek mu předčítal z knížek. Jednou mu četl, jak se dělá lektvar na růst ptačích křídel. Vzpomněl si, že k tomu bylo zapotřebí trochu vody, hlína ze záhonu, pět slimáků a špetka levandule. Lektvar se míchá tak dlouho, dokud z něj není slizká mast. A tou mastí se pomažou křídla, která poté neuvěřitelně rychle narostou. A tenhle lektvar by si mohli docela snadno vyrobit. Hlíny je na zahradě dost, levandule také, slimáků mají plné sudy a vodu získají, když začne pršet. Sněhobob nachystal před stodolu kbelík na vodu a čekali, jestli nezaprší. Kouzelná Babka stále odpočívala na trámu stodoly a po očku sledovala Sněhoboba s Marunou. Připadalo jí divné, že se Maruna potutelně usmívá. Náhle se venku zamračilo, začal foukat vítr, schylovalo se k dešti.
Za stodolou se chytily děti za ruce. Už věděly, co potřebovaly a utíkaly zpátky do chalupy. Když doběhly k průjezdu, začalo hustě pršet.
Déšť byl štěstí pro Marunu se Sněhobobem. Nachytají si vodu do kbelíku a Sněhobob může začít vyrábět svůj lektvar. Když byl kbelík plný, Maruna řekla Babce, že jde uklidit před stodolou. Sněhobob jí následoval . Babka nic netušila a odpočívala.
Sněhobob dal do kbelíku hlínu, natrhal levanduli a na závěr přihodil z velkého sudu pět slimáků. Všechno začal míchat. Míchal, míchal a míchal ……….až měl lektvar hotov. Přišel k Maruně, ta roztáhla své přistřižené křídla a Sněhobob jí všechna pírka potřel lektvarem. Křídla se začala neuvěřitelně rychle zvětšovat. Bylo štěstí, že už se setmělo a kouzelná Babka si toho nevšimla. Sněhobob s Marunou doskákali do stodoly a předstírali, že se chystají ke spánku. Babka byla ospalá a to byla chvíle, kdy si vyndávala svůj kouzelný zub. Lehla si na trám, aby zkontrolovala Marunu se Sněhobobem. Ti vypadali, jako že už spí. Pak si Babka vytáhla kouzelný zub, položila ho vedle sebe na trám a usnula.
Zatím, co spala, Maruniny křídla rychle rostla. Když už byl dost velká, skoro jako předtím, přichystala se k letu. Musí shodit křídlem Babčin kouzelný zub z trámu, Sněhobob ho dole chytne a až ho budou mít, vyplíží se ze stodoly a místo klacíku na petlici babku zamknou na zámek, který našli v dílně, když tam uklízeli. Babka bez zubu nebude moci kouzlit a tím pádem se ze stodoly nedostane a oni se připlíží ke stavení a zjistí, co mají děti v plánu.
Konečně byly Maruniny křídla dostatečně velká, aby mohla vzlétnout. Musí to ale udělat velice potichoučku, aby nevzbudila Babku. Mávla křídly a zvedl se vítr. Naštěstí Babka tvrdě spala a Maruna se vznesla ke stropu stodoly. Uviděla kouzelný zub a zavadila o něj křídlem. Zub padal dolů, Sněhobob nastavil chlupaté ruce a chytil ho. Sláva, mám ho, řekl Maruně. Ta slétla dolů, oba si nachystali visací zámek s řetězem, který měli schovaný pod kbelíkem. Vyšli ze dveří, vytáhli klacík, místo klacíku dali zámek s železným řetězem, zacvakli zámek, Babka zůstala uvězněná ve stodole a žluna se Sněhobobem se vydali směrem ke stavení….