Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seříjnová
14. 10. 2011
10
10
1667
Autor
tonas
říjnová
vedeme malá zlobná klání
která jsou zcela bez důvodu
ostnatí jako šípky v strání
pijeme místo vína vodu
ve větrné nepohodě
ve dne v noci bez přestání
želíme svého počínání
dali jsme uplynout létu
jak v řece rozvodněné vodě
babími dny vítr žene
ostatky léta přes bodláky
srdce nám bolestivě svírá
čas - nenasytná černá díra
za noci s měsícem, jenž se třpytí
stáváme užasle u oken do tajemna
cinkají hvězdy na postříbřených nitích
všechno se mění, jen ta nicota je stejná
10 názorů
moc pěkný, i obrázek byla dobrá volba :) déle než měsíc v dokonalé přírodní samotě...taky mě to tím směrem táhlo...
Jarmila_Maršálová
19. 10. 2011Miroslawek
17. 10. 2011
..úzkostně držíš mne za rukáv:...ještě nechoď neodcházej nebo naopak: ..jdu s tebou, už tě nepustím...