Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sePodzim mýma očima
Autor
Taubla
Podzim vždy patřil mezi roční období, které jsem ´nemusela´. Snad to bylo způsobeno polohou našeho bydliště. Jinde už mrazíky vysušovaly všudypřítomné bláto, ale u nás v nížinné oblasti jsme se čvachtali ulicemi posmutněle dál. Lidé si ještě nezvykli na přechod z teplých dnů do sychravého reálu a tak kdekdo popotahuje červeným nosem a nebo pokašlává. Imunita těla touto tvrdou změnou dostává zabrat. Kdekdo nastalou situaci řeší polykáním různých vitamínových tabletek. Ty jsou jako občasný pomocník jistě neškodné, ale pravidelným užíváním nikterak organismu neprospívají. Daleko lepší je soustředit se na čerstvé ovoce a zeleninu. Také pitný režim je důležitý. V takových dnech se ideálně hodí různé bylinné čaje, mírně přislazené medem. Kapka citronu také není na škodu.
I příroda na první pohled posmutněla. Všude je šedivo a mlhavo. Stěhovaví ptáci odlétli dočasně do teplých krajin a tak je i poněkud všude ticho. Jen semtam zaštěká některý ze psů u boudy, kterému se taky nelíbí teplotní změna. Ten nesouhlasný štěkot poznáte, je úplně jiný od klasického zaštěkání. Začínáme pomalu ptáčkům, kteří zůstali, sypat do krmítek a ti se vděčně slétávají.
Kdekdo začíná doma přitápět a tak nejen astmatiky trápí zhoršená kvalita ovzduší. S nástupem podzimu nastává další povinnost dětem a studentům, začíná nový školní rok. Většině nějakou dobu trvá, než si znovu zvyknou na pravidelný školní režim.
S přibývajícími roky jsem začala situaci přehodnocovat. Vzpomínám, když k nám kdysi chodívala moje prateta, která si na podzim libovala a s nadšením říkala, že je to její nejoblíbenější období. Nechápala jsem, už jako dítě ne. No a dnes jí dávám za pravdu alespoň v tom, že i na podzimu se dá najít spousta krás. Každé roční období má něco do sebe a právě ty obměny zajišťují, že jsou naše životy rozmanitější. Dnes už si uvědomuji, že každý den – každý prožitý den je darem a měli bychom si ho vážit. Vezměme to tedy z druhé strany, snad to trošku pomůže těm, kteří o podzimu smýšlejí, jako já v minulosti.
Když se u nás opozdí mrazíky, které vysuší podzimní sychravo, řeknu si, že může alespoň příroda v dostatečné době nabrat dech a připravit se na přicházející zimu. Jak rostliny, tak zazimující se divoká zvířata. Pokud někdo z nás onemocní, většinou se k němu zbytek rodiny začne chovat pozorněji a přívětivěji, než ve všedních dnech každodenního žití a shonu. Takže i to může být částečně milé – semkneme-li se víc. I mlha může být krásná, nevěřili by jste jak krásné se dají například pořídit fotografické snímky v mlze. Mají svou neopakovatelnou atmosféru. Podzimní šeď také nevládne celým podzimem. Vždyť jí předchází nesmírně veliká paleta barev. Když se pomalu ze stromů snáší různě zbarvené listí.. Není to kouzelné? Nesouhlasné zaštěkání psů uvázaných u boudy by jistě mělo upozornit jejich páníky, že by například mohli před zimou svým hlídačům zateplit jejich dřevěné příbytky. Ptáčci, kteří k nám přilétají do krmítek, nás jistě svou návštěvou potěší. Je uklidňující pozorovat jak jim chutná a jak se mezi sebou o krmení hašteří. To že v domácnostech začínáme přitápět je taky fajn. Když se sejde rodina v příjemně vyhřátém bytě, uvaří si třeba čaj nebo kávu atd. – no řekněte sami, není to idylka? To že se mnoha dětem nechce po prázdninách do školy není nic divného. Po pár dnech opět najedou na klasický režim a už jim to ani nepřijde. A bez školy, no co by z nich vyrostlo? Časem to pochopí sami.