Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sePosledný sonet
Autor
Lili76
Na jeseň býva nečas. Strohý.
Keď svetlo do tmy vyústi.
Ani psa by von nepustil.
(Anjel, čo zrazu získal rohy.)
Bývalo pekne. Včasne zrána.
Z oblohy zlietli dotyky.
Otvorila sa ako rana.
(Zaťatá päsť do motyky.)
Súdok však pustil svoje prúdy.
Plameň, čo živil – nehasol.
Obraz sa náhle zmatnil, znudil.
Poslednú pieseň tíško spieva
akosi zvláštne, bezhlaso
navzdory smrti, jedna deva.
15 názorů
Nepochopeny
12. 08. 2015:)
Nepochopeny
12. 08. 2015čítaj ma medzi h a mmm :)
Nepochopeny
12. 08. 2015hmmm
Nepochopeny
12. 08. 2015ten záver nie je tak razantný ako ostatok sonetu, ale asi mi to ani nevadí, vyváži sa to tým ostatkom. Hoci.. možno nejaké slovko, dve by to nakoplo. Ale je to tvoj sonet a môj pohľad, nemusíme sa stretnúť :)