Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sestačilo mrknout
28. 10. 2011
20
19
2326
Autor
Marcela.K.
bála jsem se
netušila
že našlapuji po hraně
tvých myšlenek
bylo tak lehké sklouznout
a kreslit do sněhu
zobáčky letících vrabčáků
měl jsi řasy ojíněné sny
stačilo mrknout a padaly mi do vlasů
pletla jsem z nich rukavice
pro Vílu
bála jsem se
že až mě sevřeš v dlani
rozbiju se
19 názorů
Morticia Adams
01. 11. 2011sepotvkorunachstromu
30. 10. 2011Jarmila_Maršálová
28. 10. 2011Marcela.K.
28. 10. 2011
Velice jemné, možná až křehké.
Řasy ojíněné sny . . . krásná metafora.
V závěru jsem se pral s myšlenkou, jestli by tam nešlo dát -
že až mne sevřeš v dlani
roztaju
Kreslilo by to ve fantazii čtenáře trochu jiné obrazy.
Ale to je fakt jen momentální pocit přímo po přečtení.
Jinak samozřejmě *