Stříbrné znění

Čas zaznívá vzpomínkami

V tichu plném hřmění

je z něhy soucit upleten

a navrací se k snění

večerní

den.

Přijde zase zítra

za okny ručkou zamává

a usměje se v úžasu

za spleti stříbrných tónů.

Květina Sen z povzdálí vrací se

a odpočívá…

Sní věčný sen

v jednom okamžiku

ticha.

Přestála už mrazy

zapomnění a vzpomínky jsou už jedna věc:

sladká bolest.

Přistál lístek na okenním rámu

přísvit vrací se od rána k ránu

špitá tiše ve vnitřním souboji a mlze

která oči přikrášlí

špetkou rozmarýnu.

Nic víc a nic méně

vše jen za jedním jediným pohledem stojí

a zní…