Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seZamyslenie
15. 01. 2002
11
0
3251
Autor
Pepo
Ako ťažko zo mňa vychádza slovo básne!
A keď už mi dovolí porodiť ho, je v ňom odkaz pôrodných bolestí, tých kŕčov lásky. Na svetle uvidím krehký korpus, ktorý som si dovtedy iba predstavoval. A obdivujem ho, ak dokáže žiť oddelene. Práve pre život s pečaťou rodiča. Tá je dôkazom môjho naplnenia, zmyslu, po ktorom som tápal a až teraz ho uchopujem pevne, keď je čas vydať sa za jeho novou podobou.
A tak idem. Oslávim utrpenie, v ktorom sa život zaokrúhľuje. Vydám, pretože aj mne bolo
dané.
ALe hovno, zase rádobyintelektuální sračka ze ktedré se všichni můžou posrat. Neschopnost napsat něcoo nromálního je zabalena do snahy o něco "víc" a spousta magorů to sežere aby vypadali dostatečně citlivý. FUJ.
Pepo, myslím, že máš pravdu, že staršie básne by sme dnes všetci napísali inak.... Čo sa týka tejto úvahy, veľmi sa mi páčila, mysím, že sa i podarilo presne vystihnúť jadno veci... :)
Všetkým veľké díky.
Ziggy: Velakrát sa stáva, že staršie básne by som dnes napísal inak. Tak je to, myslím, u všetkých.
Litochowitz
15. 01. 2002
Krasne realisticke... asociacni styl mi pripomina jednoho... ale to sem nepatri... mlcim a davam..!*
Pepo a úprimne dokázal by si niektorú
zo svojich básní odsúdiť, hoc aj tú najhoršiu?
a nestáť si za nˇou?
pochybujem,
vedˇ je to tvoje dieťa!!!!
Astalavista
15. 01. 2002
a tak ideš ... vydávaš sa ... seba svoju myseľ ... pocity ... a možno neskôr ...sa ani nespoznáš vo svojich vlastných opisoch ...tak rastieš ... v sebe ... hlboko
Dianka, pravda pravdúca. Človek by mal poznať, že tu nie je iba preto, aby životom prebehol.
Pepo, tvé zamyšlení je tak přesvědčivé, že bych si je troufla rozšířit na každé "dílo", do kterého člověk vložil všechno ze sebe, které vytvořil s láskou, nasazením a poctivě. Třeba jakákoliv práce, pomoc, organizování něčeho dobrého. A vlastně by tak člověk měl žít od rána do večera, že? Prostě nezakopat hřivny, které nám byly dány. **