Den a Noc

Hledání nekonečného posvátna nazíraného kalným zrakem

člověka, který jen obtížně krotí svoji divokost,

neslučitelnou ani v nejmenším se situací světa,

plynoucího řečištěm chronologie pouze dopředu,

pozvolna zanášeného křišťálově čistými prožitky,

nespoutaně prýštícímu z vodotrysku života,

který nelze nijak zastavit ani alespoň nepatrně utlumit,

toto hledání člověka zaměstnává natolik,

že neschopen slova zírá na tu nádheru a neví,

co přijde, ani to vědět nechce a vlastně ani nemůže,

neboť jeho mysl je zcela zaměstnána prožíváním

krás všedního dne, přičemž ve skrytu duše doufá,

že konečně nastolí svou vládu milosrdná Noc,

ta vykupitelka světem zmatených nešťastníků,

virtuosů života, kteří za svitu bledého Měsíce,

záplaty stříbrné na hvězdami děravém sametu,

prožívají konečně svůj osud,

jejich životní cesta již není ničím omezena,

zvířeckost a pudovost nespoutaně tryská ven

a problémy mizí jak náhodné milenky z barů,

když ráno odcházejí spolu se sny, které plní,

neboť temná Noc je všeobjímající a miluje každého,