Kaluže pod korunami stromů

Pláče a naříká to listí v dešti,

javory, lípy i hlouček jív.

Že z jara mohli nádherně kvésti.

teď kaluž chladná kolem nich.

Paprsky slunce hladily tvář,

jen vánek slabý zlobil je.

Po zimě přijde teplo zas

a slunce kaluž vypije.

Podzim je silný, profukuje.

kabátek sličný ve vodě.

Šat stromů pluje po hladině,

cestu svou nechá náhodě.

Pláče a naříká podzimní víla,

zvěstuje zimu s černou vránou.

Stromům jen holá větev zbyla

bolestné slzy v louže kanou.