Metamorfózy

Mláďátko sotva ochmýřené

ve chvíli těsně před setměním

se proti mříži ke mně žene

bělounké? Možná - nota bene

zrovna se v minesengra měním

takže mu můžu zazpívat

než cesty k oknu listí skryje

"Máš má ovečko dávno spát

Kdo ti má pořád otvírat?

A nebekej mi do árie"

Z ucha mi kape kapka s kapkou

jak dělám si test srážlivosti

A pak to mrně - něžnou tlapkou

kopíruje mou chůzi vratkou,

na Titanic se hrnou hosti -

milosrdenství pláště bílé,

zase se nastrojili krotce -

k tanci však tleskají mi čile

volají do té libé chvíle

že propustí mě

                        na vánoce