Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seDívka v červeném kabátě
Autor
auxilium
Dívka v červeném kabátě demonstruje své vášně. Nikdo neví, že jí v sobě nosí tolik. Nikdo neví, že je zoufalá. Zoufalá, že se jím neumí přiblížit víc než právě červeným kabátem.
1.
Listí se nechává unášet rozhodným větrem,
ruce mrznou podzimním chladem.
A neberu si rukavice,
- ano, mám je v kapse –
alespoň cítím, že žiju,
že jsem stále tady,
že mám tělo, které chřadne
- jako sedmikráska, kteoru kdosi utrhl a zahodil,
- jako motýl, kterého zase někdo pohladil,
a myslel si, že vzlétne.
2.
Otoč se! Pohlédni na mě!
Já tu stojím.
No na tebe tu čekám!
To nevadí, tak běž,
já taky půjdu někam.
Jen malé rozdíly mezi námi budou,
že ačkoli ty půjdeš sám,
já půjdu s tebou.