Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seDeníček jedné miší slečni 4/4
Autor
pavlikovaruzenka
Sobota
Tak sem deníčku zase doma, ale musím ti říct, že se mi strašně stíská po Zozáčkovi. Sem si zvikla, že diš sme bili u babičky, že sme pořát spolu. Furt na něho mislím, jakí bi to bilo, dišbi sme se vzali. Maminka říká, že diš se miší žení a vdávaj moc brzo, nejsou eště připravené na život a špatně to dopadá. Já si mislím, že připravení sme, ale nahlas to neříkám. Maminka je poslední dobou strašně nervozní. Ale přetstavuju si, jak to bude krásní, diš budeme mít sfatbu. Jak budu mít dlouhí šati, jako ti, co sem si skoušela u krisáka Mikejáčka a eště závoj. Zozáček sfatební vestu a motílka a tančíme a všichni tleskají a říkaji, „to je ale krásní pár, ti budou mít roskošní děti.“
Ale jinak mje maminka mile překfapila. Koupila mi ti náušnice, jak se teť nosí. Takoví kitički s kamínkama a každá miška bi je chtěla. To mi bude fridolína závidět. Uš se těším do školi. Jako co je novího mje zajímá a taki že uvidím Zozáčka. Mi sme se domluvili, že budeme sedět v lavici spolu. Jednak, sme pár a pak, říkal, „musím na tebe dávat pozor.“ Mislím, že je to ot něj heskí, že se tak stará a že mje miluje. Já ho taki miluju.
Pořát se na sebe dívám do zrcátka, jak mi ti náušnice sluší.
Pondělí
Můj milovaní deníčku, to bil dneska ale krásní den. Všichni se mi podepsali na sádru. A taki fšechni holki obdivovaly mí náušnice, dokonce i Fridolína řekla, že mi sluší, tak sem ji otpustila. A nigdo se nedivil, že sedíme se Zozáčkem spolu. Jen Ouško namaloval na tabuli srtce, do nej napsal Hriska + Zozák a pot to, VELKÁ LÁSKA, PUSA MLASKÁ, POSTEL PRASKÁ.
Ale Zozáček to smazal a řekl mu, „ti seš ale malí hlupák.“
No, to má pravdu. Von je Ouško strašně nevispjelí, snat jednou dospjeje. Fridolína řekla Ušatce, abi řekla Aenovi, že se jí líbí, jestli se mu ona taki líbí. Aen ale šel na stupínek, uklonil se a řekl básničku co sám napsal. Tadi ti ji píšu.
Jsa odvržen
Já líbat tvá slatká ústa chtěl
krásou tfou scela omámen
fšak šíp Amorův mířil jinam
a já jsa odvržen
srdce sfé dávám všem krásním ženám f plen
Mislím, že má velkí talent a jednou bude slavní spisovatel.
O několik let později…
Náhodou jsi mi dnes padnul do ruki, deníčku a já se musím smát, kdiš čtu o dobách her a snění. A taki pláču kdiš mislím na ti, co sou uš na druhém břehu. Není uš babička, zmizela její kouzelná zahrada s kamennou zídkou. I zlí kocour Švejca dojel na svou vsteklou povahu, furianstfí a skončil f zubech dogy. Fridolína se upila k smrti a Aen se dostal aš za moře. Je slavním spisovatelem a miším filozofem.
Vodní krisák Mikejáček skončil pot chrličem, co se urval jedné větrné noci. Snat bila tak smrt tak krásná, jak po tom toužil. Zámek opsadily žáby a pravidelně přádají koncerti. Jednou jsme se tam se Zozim vipravili. Marně jsem fšak hledala obrazi kris f krinolínách a brnění, či šviháky s kordy u pasu. Nahradili je obrazi ropuch a žab.
Život jde dál. Na dvorku se děti přetahují o gumovou kočku. Zozi na střeše opravuje tašky a směje se. Tlapička bude mít příští tíden narozenini, holka jedna zasněná. Je to s ní kříž, promjenlivá jako dubnové počasí. Uš vím, co jí koupím.