Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seSnad pochopíš
Autor
PÁTER
Nechápeš
Proč oči zavírám
Když do ložnice
Vcházíš
Tiše jako lvice
S rozpuštěnou hřívou
Vedle mne uléháš
Oděna jen do své pevné kůže
To já spánek jen předstírám
Strašně rád se na tebe dívám
Nechápeš
Proč říkám miluji tě
Prsty vískám tvé vlasy
A do očí se ti přitom nedívám
Je to jako listovat v knize lásky
Smět se dotýkat kontur tvé něžné tváře
Hladit celé tvé tělo
Nahoru dolů
Zastavit se kde chci a smím
Škoda jen že nezastavím Čas
Přesto lampu zhasínám
Kolem je noc
Je jako tmavé plátno
V mé hlavě
Na které doteky maluji
Obraz nádherné Venuše
Bez příkras
To abych nikdy nezapomněl
Nejen na tento dotyk
Chceš abych něco řekl
Ale já mlčím jen proto
Že nevíš
Že začínám malovat
Abych si navždy zapamatoval
Tvůj krásný hlas
Tvůj smích
Tvůj pláč
Nechápeš
Ale mám strach
Proto chci v sobě dál ten obraz mít
Až jednou přijde čas
Kdy budu jen slyšet
A okolo bude jen tma
Když se pak prsty dotknu tvé tváře
To plátno v mé hlavě se rozjasní
Spatřím obraz
Který láska malovala
Zase v nejkrásnějším světle