Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Pivní

01. 12. 2011
17
20
2346
Autor
Markel

Hospoda, území volnosti a snění nad ní není



Výčepní pult jí sahal po ramena, oči štípaly od tabákového kouře. Pěna se vznášela nad okrajem džbánku, pak pozvolna klesala. Hospodský namáčel unavené břicho do předtočených půlitrů a současně štětkou vymýval v dvojitém dřezu použité sklenice. Sám pro sebe si broukal nějakou písničku. Doléval postupně pivo z posledního půlitru. Našlehaná bílá čepice opět vystrčila hlavu a rozhlížela se po lokále. Židle v plně obsazené místnosti vrzaly, muži v ušpiněných montérkách popíjeli, kouřili a hráli mariáš. Čas od času obrátili svoji pozornost k drobné postavičce, trpělivě čekající v uličce mezi stoly. Mladý muž, který pravidelně sedával jen pár kroků od pivem pocákaného pultu, se dívence líbil. Měl hnědé vlnité vlasy, tmavé oči a bílé zuby se v úsměvu odhalily, když jí říkal srdíčko, pojď se k nám posadit a dej si griotku. Dívenka přešlápla z nohy na nohu, zčervenala, tvář sklonila k zaplivané podlaze. I tak zahlédla koutkem oka, jak se muži pobaveně usmívají.
V zakouřeném koutě místnosti vedle pánských záchodků seděly u malého stolku dvě ženy. Starší z nich na dívku zamrkala, popotáhla z cigarety a sešpulenou pusou vyfoukla dokonalý kroužek. Pak další. Jen tak mimochodem zakřičela, nechte tu malou na pokoji. Hustý stojatý dým se rozechvěl. Mladší žena nepřítomně hleděla do dálky, dlaní si podpírala bradu. Popíjela pivo a i ona zbytkem černých zubů vysílala k nálevnímu pultu pokřivený úsměv. Ten strašidelný úsměv se dívence vkrádal do snů. Utíkala noční ulicí, bušila na domovní dveře a nikdo neotvíral. Rozeklaná ústa sípala za zády, kostnaté prsty se už už dotýkaly ramen, pak jedny ze dveří povolily... , úlevný výdech a probuzení.
Hospodský dolil zbytek piva do džbánku, sebral z upocené dlaně bankovku, vrátil do ní nějaké drobné a navíc zadarmo peprmintovou žvýkačku. Pak řekl, pozdravuj tatínka a přijď zase. Jako ozvěna se neslo k otevřeným dveřím, přijď zase, přijď zase srdíčko. Hlasitý smích se ozýval už jen tlumeně za zavřenými dveřmi.
Opřená o nízký zahradní plůtek, prstem odsekla pěnu a opatrně usrkávala. Pivní knírek ji lechtal pod nosem. Postavila džbánek na kuchyňský stůl. Tatínek se usmál a zhluboka se napil.


20 názorů

Markel
08. 06. 2012
Dát tip
cenec: díky kdopak ty jsi :_))

cenec
30. 05. 2012
Dát tip
Krásná atmosféra! Mimochodem, točení piva a práce za barem je překvapivě celkem fuška :) Mladší Marta potvrdí :)

vesuvanka
02. 04. 2012
Dát tip
Díky, i já Ti přeji pěkné jarní dny a hodně inspirace k psaní :-)))

Markel
01. 04. 2012
Dát tip
vesuvanka: jsem ráda, že líbilo, už dlouho jsem nic nenapsala, snad to s jarem bude lepší, pěkné jarní dny a výlety Ti přeji :-))

vesuvanka
28. 03. 2012
Dát tip
velmi pěkně a živě napsané, také mám při čtení pocit, jako bych se dívala na film :-))) TIP

Markel
13. 12. 2011
Dát tip
Robinia: jsem ráda, že líbilo

Robinia
12. 12. 2011
Dát tip
Krásná miniaturka

Markel
04. 12. 2011
Dát tip
koloušek: díky za návštěvu a * :_))

koloušek
04. 12. 2011
Dát tip
Hezky vylíčená návštěva hospody i pocity holčičky.t*

Markel
03. 12. 2011
Dát tip
Diana: díky za připomínku, no, ten sen se tam nelíbí ani mému synovi, čte moje věci,mně to tam naopak neruší, jsem ráda, že i Tobě to tam přijde přirozené, :-)) Pěkný den Prosecký: Díky za návštěvu tip, je to asi blíž té mimiatuře prozaické, tak to předělám, povídka delší snad bude příště, měj se krásně :-))

Prosecký
02. 12. 2011
Dát tip
Možná je to žánrově na pomezí "miniatura prozaické", ne snad kvůli délce, ale kvůli převaze dojmu nad příběhem. Nicméně tip si to určitě zaslouží.

Diana
02. 12. 2011
Dát tip
V té hospůdce není poklid. Malá se cítí jako na trní. Pokud tam někdo je sympatický, vnímá to nedůvěřivě. Když vzpomenu na svoje dětství, ten sen by se mi vracel. Mně to připadá naopak velmi přirozené, že se tam ta vzpomínka na sen objeví. Pokračuj, je to skvělé.

Markel
01. 12. 2011
Dát tip
Díky všem, jsem ráda, že líbilo, budu pokračovat, jsem vámi povzbuzena :-)), to jsem věru nečekala, neb jak jistě mé obecenstvo ví, doposud jsem byla spíš na to básnění :-)) a2a2a: Možná je ta pasáž poněkud kontrastní, ale já bych ten poklid v hospůdce trochu narušila, ale ještě to uvážím, ten přechod je opravdu ostrý, díky

Alegna
01. 12. 2011
Dát tip
pěkně napsané, dala bych si pivo

Kratičké, ale osvěžující. Je to jako mikrosen v mikrospánku.

houmles
01. 12. 2011
Dát tip
uplne to cejtim v nose puse po tele..

a2a2a
01. 12. 2011
Dát tip
Opravdu, ty krátké povídečky jsou půvabné a ukázkou toho, jak psychologicky bohatá je každá zdánlivá drobnost. Tady bych snad jen vážil či úplně za něco jiného vyměnil tu pasáž, kdy si připoměla nepříjemný sen a i již ta zmínka o té druhé černozubé ženě je tam, s ohledem na relativně sympatický popis první ženy vložena poněkud zostra.

VH64
01. 12. 2011
Dát tip
Už mi to Diana udělala včera jinde, tak se nebudu namáhat opisováním a prohlásím jí za svou mluvčí.

Diana
01. 12. 2011
Dát tip
Ten popis je jako film, vidím tu hospodu před očima a cítím, jak je té malé nepříjemně. Výborně napsáno! ***

avox
30. 11. 2011
Dát tip
to jsem zaplaťpánbů nemusela, "na sedmém schodu" stávaly lahváče :-)) */

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru