je krásné sledovat rozdíly u básní, které jsou napsané myslí a ty které píše duše =)
*t
P.S. moc děkuji za inspirativní výklad! :)
Hmm slovníky nám příbuznost těch slov nejspíš zatajují. Že ony to jen tak hrají, že spolu nemají nic do činění :) A taky si myslím, že hrozny kdysi dávno mohly mít pletky s tou Gorgónou... nebo aspoň s bouří. Představuju si to asi takto: blesky vyrážejí z oblohy, křižují se, hrozivě hřmí. K nebi ční tam větev, z níž vyrůstají kapky, co zrcadlí barvu oblohy v té chvíli i jadrný ten zvuk. No není to moc poetické... a hrozivé dost. Takže teď tu máme ukřižované blesky a hroznové víno. To jsou věci tyhle slova... a ba ne, nežijeme krátce, včera jsem viděla jepici na okně... a jestli jednou, kdoví :)
Jasně, já to taky tak bral, že to je hříčka. Ale pak jsem si řekl - když hezké, zkusím si to přeobrazit:-)
A teď jsem si našel dva etymologické slovníky (třetí se toulá, jednou se mi zdálo, že lapá slova na lepivé listy, tak ho nechávám na svobodě, on se někdy zase objeví.... každý přece může někdy uletět ) - a v nich cesta těch slov k nám byla jakž takž zakreslena, i když co my víme, můžeme jen hádat...věštit minulost podle stop.
Hrozen - staroslovansky hrozď, grozď i grezň, vinný hrozen prý nemá bezpečné příbuzenstvo (bacha, tato dvojsmyslnost vypovídá o povaze slovníku možná víc než o povaze slova), obvykle se spojuje s praslovanským graň/grana ve významu větev (viz hrana - no to mne nikdy nenapadlo, díky za exkurzi!) a taky s německým Gras protože ie.ghró- znamenalo vyrážet, vyčnívat. Podle toho tlustšího je zas příbuzný se staroindickým drakšá, což je mi poněkud na draka.
Hrozit, hrůza - to je prý od grozá= všeslovansky bouřka a to je podobné i v baltských jazycích a souvisí s řeckým gorgós=strašný a vše prý nejspíš vystoupilo z onomatopoického indoevropského gorg, grog odpovídajícího zvuku bouře.
(Grog, ó hrozná Gorgóno, ten mi tě skryje :-))
(Zajímavé je, že ten tlustší slovník je obvykle horší, asi se málo provětrává.)
Jazyk je nádhera, i když nejsem ten, který ho je schopen vidět celý .... vím, že tam ta krása je, asi jako stačí strhnout jen kousek ze slupky granátového jablka, a člověk vidí, co je pod tou kůží, jakkoliv nemá sílu oloupat víc, než co by se za nehet vešlo, a tudíž ani příliš neochutná... škoda, že žijeme tak krátce a jenom jednou :-(
byly hrozivé a hrozně dobré :) nevím, co si lidi z toho přečtou, šlo mi v tom hlavně o rytmus a jakousi zvukomalbu, která mi letmo přicházela na mysl... tenhle řádek byl prostě jako smršť kulek... kuličky hroznů... proč jsou vlastně hrozny - hrozny? asi se k té podstatě nevine nějaká logická cesta... P.S. děkuji ještě jednou za parádní kritiky - jsou tolik k zamyšlení :)
hlína hrozných hrotů hroznů nad hrobem - to by mne zajímalo, co sis představovala - a co si představuješ, že si lidi z toho přečtou... hříčka? Opravdový obraz? Hrozny nad hrobem - uschlé...ano, už to nejsou kuličky, mohou být i hrotité... ano, z takových uschlých plodů se rodí hlína, ale proč by měly být hrozné? Opravdu byly?
Slušelo by vystřihnout pár klišé a doplint je tím, co skutečně cítíš.**
*!
Slušelo by vystřihnout pár klišé a doplint je tím, co skutečně cítíš.**
*!
Písmák