***

Jako když v Kantonu vzlétne motýl,

či pekingská kachna ztratí čínské pero...

Natali,

s francouzskými holemi,

sní v Pařížské ulici,

čínskými hůlkami,

francouzské brambory,

oči jak opály,

stehna jak z hedvábí

a nohy až na zem jak jen na zem nohy dlouhé míti lze,

pravá v ortéze.

Plaše rozhlédne se kolem sebe po lidech,

v rohu pod lampióny

David a Filip,

zatouží prožít s ní

francouzský polibek,

přes francouzská okna,

ve Velkých čínských zdích,

co s lehkostí krásy,

odemknula v nich,

na první pokus, jen pohybem víček,

svým široce rozevřeným francouzským klíčem,

jako když v Kantonu vzlétne motýl,

či pekingská kachna ztratí čínské pero,

Natali platí a odchází domů,

jako nic,

jako by nehořelo…