Miluji chvilky s tebou

Miluji chvilky s Tebou,
chvilky, kdy se topíme v očích toho druhého,
chvilky, kdy svíráme v náruči toho, kdo je nám nejdražší,
chvilky, kdy víme, že zrovna to místo, na kterém jsme,
je nám souzeno a je nejdůležitější v našem životě,
chvilky, kdy láska získala úplně jiný rozměr,
chvilky, kdy čas nehraje vůbec žádnou roli,
chvilky, kdy nic s toho, co se právě stalo, není z tohoto světa,
chvilky, které krademe v našem životě pro toho druhého, abychom mohli být s ním,
chvilky, kdy víme, že beztíže je možná i na zemi,
chvilky, kdy ztrácíme dech, jako jsme před okamžikem ztráceli hlavu,
chvilky, kdy poznáme i skrze zavřené oči, co dělá ten druhý,
chvilky, kdy není třeba slov, abychom řekli, co cítíme,
chvilky, kdy Tvé slzy zdobí Tvá očka a řasy jako kapky rosy,
chvilky, kdy se chvěješ v poznání, že ani milion let nic neznamená v porovnání s okamžiky, kdy jsme spolu,
chvilky, kdy tiskneš nožky kolínky k sobě a cítíš chlad i žár zároveň,
chvilky, kdy se blažený pocit rozhostí ve tvé duši a ty sbíráš dech pro další kolo polibků,
chvilky, kdy jako by se zastavil čas, ale přitom letí jako šílený, a když se podíváš na hodiny zjistíš, že zatímco jsi se ztrácela pár vteřin v oblacích, utekly dvě hodiny,
chvilky, kdy se brány Tvé rozkoše protrhnou a rozletí se s Tvými vzdechy do světa,
chvilky, kdy dokáži skrze malé polibky na Tvá ouška ovládat celé Tvé JÁ.

Prostě chvilky, kdy jsme spolu, dvě těla a přece jedno, dvě mysli a přesto jedna, dvoje ústa, ale přesto v jediném dlouhém polibku, dva hudební nástroje, ale přitom stejné vzdechy, My dva a přesto jedna jediná a nevídaná LÁSKA.

Miluji naše krásné a něžné milování, kdy jsme udýchaní a unavení a ležíme si v náruči a nevíme, jestli to, co jsem právě prožili nebyl jen sen, nádherný, sladký sen. Jestli je možné něco tak nadpozemsky krásného vůbec zažít v jednom jediném životě, jestli je vůbec možné cítit se tak slabý a silný zároveň. Šťastný a smutný dohromady. A jestli si vůbec zasloužíme tuhle šanci.

Miláčku, nechci Tě ztratit.