Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seJak stréc Václaf podnikal.
Autor
Miluna Vošková
Tož kurva, ogárci a ropki. Svinky daleko, asik tak pjet kilometrů od Horky nad Moravó byla vesnica a ta sa menovala Zvole, kurva. Tož a v tej dědině nečisté bidlal jakísik takoví darmožrůt, Václaf mu řikali, mněl bíbra jak sviňa, pivni pupek, kokota dlůhého jak moje předlokti a ženu dobrů s obrovskími cecórami. Jednoho dna si tentok chuj fsadil sportu a vihrál veliké love a dyž je počital doma na stole, kurva, tak ho napadlo, že bi bolo čupr gut ty love investovať rozumně. Tož mislal, dluho si kešeň lámal, aš to šecko vimislal! Mamo, zařval, dyž to bolo domišlené, postavime uprostřed dědiny veřejné vécé, kurva a staneme sa svinsky slavnými jako! Tož to šicko zrychtovali, pozemek kůpili, cihli, misu porculánovó a za pár dni stála uprostřed náfsy krásná zděná kadibutka aji s vrátnicó. Stréc Václaf udělal veliků oslavu, utopence sa žýrali, pivsony chlastaly, a pak sa přestřihla taková ta šňurka a hajzl veřejný sa spřistupnil širé veřejnosti. Václaf zapadl do tej vrátnice, pustil si tam z rádia Danečka Landového a začal vibirat fstupné, kurva. Přišel první ogár, zaplatil korunu, zalezl do kabinky, visral se, vichcal, vitřel ryť papirem a vipad. Šicko bolo čupr gut. Dybi chodili enem takovéto kunčafti, bolo bi to bohovské. Enemže hnetkaj po temto ogárovi přišel cigán jakýsi, viscal sa, pak popadl rolu hajzlpapýru, strčil ju pot kabát šantusáckí a vipařil sa. Pak tam naburácal tlustý zmrd s ohromným přirozenim, začal srat a jak dosral, sce sa vitřit, ale nide papýr. Kurva! Tož co počit? Rozhliži sa, kůká kolem seba jak žblabuň a ftom si šimne splachuvadla! Hnetkaj ho popadne, urve, vitře si s nim ryť, hodi do hajzlu a vipadne. Za minutu další sráč dorazil. Svinsky potřál srat, tož nekůkal nalevo, napravo, sednul na misu plnů sraček po jeho kolegovi, zatlačil a prásk, kurva! Guvno jak sviňa viletělo. Tentok ogár sa ani nezdržoval vitiranim, nechal ryť dosviněnů jak bola, natách hózny a vipařil sa. Pak přišel další ogár a po něm zasik další, guven nespláchnutých v mise porculánovej přibivalo jak malých cigáňat v chánově, kurva! Za chvilu bol hajzl plný a další ogáři, abi sa mohli visrať si už anik nemohli pohodlně kydnůť na prkynko, mosili srat na stojáka. Lidi zlati, to vite, dyliny ze Zvole, kurva! Bodejť bi nědo šel za Václavem a řikl, václave, maš tam nasrato a nide hajzlpapir ani splachuvadlo, kurva, poť s tim něco udělat. Ticho jak po pěšině. Václaf si řikal, jak sa mu daři, koruny přibivali v mističce, daneček landů heski spival, tož si na chvilu zdřimnul. Zatim desitky dalších ogárů sa přišli visrať, kurva, za pul hodiny bola misa zavalená sračkami a další degenci, co potřáli srat, to moseli házeť enem tam na zem. Tož co bich vám řikala. K večeru sa stréc zobral a že doplni hajzlpapir v kabince a kurva! Lidi zlati, dybiste viděli ten ksicht co udělal, dyž opatřil tu prasečinu! Guvna sa vršili pomalu až k okynku, stěny hnědé, šlápoty sračkové od misi až na náves, splachovadlo v čudu, šicko na piču! Václaf zařval, ranila ho mrtvica a jak tam stál, tož hubó padl rovó do těch guven strašlivích. Druhí den, dyž ho našla žena, lidi, ta bola tak nasratá, proč su si zala takého pičusa, kurva, békala, nechala ho pořbiť enem zabaleného do prostěradla do diry pro zmrznuté bezdomovce, zala si pujčku, hajzl vičistila a udělala z něj kurvirnu pro sebe a svoju ceru, kurva. Tož to vidite, jak je to na guvno s tim podnikánim, lepši je vikořisťovat svini tchyni nebo krast, kurva.