Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seByl tu
Autor
Marcela.K.
Milý Ježíšku,
Já chci po tobě abys mi přines KUFŘÍČEK – abysem si mohla nosit různý věci, když někam pojedu. Když bysme tam i spaly s babičkou. Ať je s obrázkem. Že nebudu zlobit a že budu stlát.
Ještě bysem chtěla karty nebo Pexeso – to je jedno.
Také chci pro Bárbínku boty, ona je nemá, víš.
A ještě hodinky pro mě.
Eště jednu tužku.
Taky knížku o Krtečkovi. To je moc hezká knížka.
Také si přeju na Aničku šatičky.
Já bych chtěla, abys u nás, Ježíšku, zůstal. Protože se mi líbíš i když tě teprve budu vidět. Chci si tě prohlídnout a ráno můžeš jít na jiné děti. Myslím, že jsi krásnej. Miluju tě. RADKA
Ještě chci prstýnek, peněženku a kalendář.
Už nic.
A ještě bych chtěla koníčka.
Abys u nás zůstal nechci. Přines dárečky. RADKA
Prosinec 1994
,,Podívej, podívej…teď tu byl a odletěl!“
,,Jééé! Byl tady! Byl tu!“ křičíš radostí a utíkáš k otevřenému oknu, před kterým září ta největší prskavka zavěšená na okapu. Hvězdičky se ti odrážejí v očích, když se vykláníš ven: ,,Nevidím ho! Proč nepočkal?“
„Víš, kolik dětí na něj čeká? Spěchal. Třeba příště. Podívej, kolik tu nechal dárků…“ odvracím tvoji pozornost od zklamání, že jsi ho opět neviděla. Bráškové tě okamžitě lákají ke stromečku a já schovávám starý zvoneček, který cinkáním kluky v koupelně upozornil, že už můžete nechat lodičky ze skořápek plavat…Táta drží kameru, babička sedí v křesle a ty běháš s dárečky od stromečku k nám.
Učíme tě mít radost z rozdávání…je to tak jednoduché, díky Ježíškovi.
***
Letos už neotvíráme okno kvůli zavěšení prskavky na okap…
Dospěly jste a kluci čekají na Ježíška jinde… se svými ženami. Ten starší nechává rozdávat dárky svoji dceru…
Je nás rok od roku kolem našeho stolu míň.
Přesto, když jako nejmladší rozdáváš dárky, máš v očích opět stejné jiskřičky jako kdysi.