Písmák
Jméno!
které někdo zakřičel.
A zase ticho, jako přerušený smích.
Tak vnímá melodii, bloumajíc po pokoji. Tak vnímá melodii, tak v ní melodie.
Město spí a všechna města jsou spící. Chřípí se chvějí a rozšiřují,
v jednu chvíli zírají ze tmy plně roztažená.
A pak se přece kdesi rozchechtají racci jako plačící děti letící oblohou.