Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seJe právo na obhajobu ohroženo?
11. 01. 2012
5
42
5223
Autor
Movsar
Nevím, do jaké míry jsou uživatelé Písmáku seznámeni s kauzou sporné námitky podjatosti, která se v médiích začala probírat 10.1.2012. V krátkosti: Už cca rok je vedeno trestní řízení s jakousi členkou DSSS pro jeden z verbálních trestných činů - podle obžaloby měla propagovat nacismus. V rámci řízení byl přibrán soudní znalec, který měl její jednání (tedy výroky) posoudit z hlediska politologického a historického - napovědět, zda takové a takové výroky mohou odkazovat k politice Třetí říše. Před nedávnem obhájce v dané kauze namítl podjatost onoho soudního znalce s argumentem, že jméno znalce je židovského původu (Mazel; vycházelo se z Maisel), a že tedy může být (v případě, že by rodina znalce byla postižena holocaustem) dána překážka nestranného posouzení věci.
A nastal problém. K počinu advokáta se začala vyjadřovat řada lidí z oboru i mimo něj. A nebyly to komentáře souhlasné: předseda Ústavního soudu Rychetský v jedné novinové zprávě žádal vyškrtnutí ze seznamu advokátu "na doživotí"; bývalý předseda advokátní komory Čermák se vyjadřoval o námitce jako o "nízké a účelové" a žádal kárné řízení; ministr spravedlnosti se rozhodl nezůstat pozadu a veřejně žádal také o kárné řízení. Komora nakonec sama přišla se zprávou, že se věcí zabývá a bude ji šetřit (rozuměj s největší pravděpodobností zahájí kárné řízení).
Pro doplnění spíše teoretických informací: námitka podjatosti je prostředek zkoumání toho, zda osoba zúčastněná na rozhodování má, či nemá k posuzované věci takový osobní vztah, který by jí znemožnil nestrannost; jde o prostředek plně zákonný, omezení neexistují; konečně obžalovaný v trestním řízení a jeho obhájce mají právo využít jakéhokoli prostředku obrany, s výjimkou prostředků nezákonných (obvinit jiného z trestného činu, vydírat jiného a pod.).
Je námitka natolik kontroverzní, aby došlo k popření práva na zákonnou a maximální obhajobu? Z výroků oficiálních míst na adresu obhájce lze totiž jednoznačně číst určité varování: obhájci, ale i obvinění a všichni účastníci soudních řízení, dejte si napříště pozor na to, zda to, co na svou obranu použijete, není závadové. Co je a co není závadové pak určí mocenské elity.
Na internetu se objevila řada diskusí, které mi připomínají kolbiště rortyovsky řečeno esencialistů a antiesencialistů. Ti první zatroubili na poplach a vytáhli staré zbraně - etické normy (dlužno dodat, že je ponechali "nerozbalené", a tak se o neetičnosti v této věci nedozvíme nic). Ti druzí zůstali při zemi (na území konkrétního), námitku zhodnotili jako legitimní a rozhodli se čekat na to, jak s ní naloží soud.
Osobně jsem toho názoru, že v divokosti hry s právními instrumenty spočívá kultivace práva. Nařízené ticho a tabu do jistých diskursů, včetně toho justičního, nepatří, protože nikam neposunují. O zkracování práv mluvit už netřeba.
A co váš soud?
42 názorů
Matěj Dovala
08. 02. 2012
to je ale jiný případ: to byl kolja kubíček a vznesl ji proto, že soudce označil hitlera za de iure válečného zločince, což vlastně nebyl. ale bylo jasné, že tahle námitka účlová rozhodně byla.. bylo to 3 roky nazpět. btw kubíček kočího za námitku x znalci odsoudil. bellum omnia contra omnes? :-)
experimentátor
01. 02. 2012
to beru, ale dovysvětlím tu věc s komorou: v advokátní obci platí komora za strašáka, protože kárné řízení může dopadnout i tak, že advokáta vyhodí. tzn. už nikdy nebude dlat svou práci. proto byla tahle zpráva - varování dost nátlaková, protože v podstatě ochromila kočího v další práci. proto to bylo špatně. jinak souhlas - ať si každý i proti kočímu řekne své. reagoval jsem spíš na to, že se ty hlasy proti zvedají od právníků, ktří by měli zůstat střízliví. a nakonec jsou to paradoxně básnící, kdo vykazuje rozum a chladný a liberální pohled. je to odbře.
obeznámenej jsem jenom maličko. každopádně mi připadá na jednu stranu daná námitka naprosto nesmyslná (předpokládám, že na nácky má pivku vcelku každej, takže by nakonec musel být znalcem taky nácek, aby nebyl podjatej, když to trošku přeženu), ale nemám nic proti tomu, aby namítal, kdo chce, co chce, pokud je to právně namístě.
stejně tak bych ale nebral právo komukoli jinýmu se k tomu vyjadřovat v novinách, žádat o přezkoumání nebo kárné řízení: jedná se v principu přece o totéž, dotyční vzjadřujou soukromý názory a volají po přezkoumání, ne?
tak je to trochu absurdní, ale proč i toto nepoužít. jenže problém je v tom, že výčet polehčujících okolností je dán trestním zákonem a něco takového tam samozřejmě není.
Ad "mít možnost využít všech zákonem dovolených prostředků k hájení svého práva":
Co klasická chucpe?
(mladík souzený za vraždu rodičů jako polehčující okolnost uvádí, že je sirotek)
Není tento příklad (podjatost kvůli tomu, že rodina znalce na nacismus mohla být postižena holocaustem) jen její modifikací?
h: ta dvojka se mi líbí, je to racionální úvaha. jednička ano, psal jsem i já v závorce, ale úplně správně by znalec měl zůstat naprosto chladný takže na tom to zdůvodnit nelze. dvojka je ok, ale sporná, jistě tam nějaká větší míra angažovanosti na jeho straně ale být může.
Movsare, promiň, já jsem ti nevykala :) to byl dotaz hozený do pléna, i když samozřejmě směřovaný v prvé řadě na tebe.
Co se týče té analogie:
1. myslím si a doufám, že holokaust - stejně jako vraždu - odsuzuje drtivá většina lidí, a to nezávisle na tom, zda se jejich rodin někdy v minulosti dotkl či ne
2. ta žena, souzená v tomhle procesu, dotyčnému znalci ani jeho rodině žádnou osobní újmu nezpůsobila - něco jiného by byl proces s člověkem, který se na holokaustu osobně podílel (nebo dejme tomu s jeho potomky, pokud chceme uvažovat v intencích pokrevních vztahů)
díky, taky jsem za diskusi rád, vždy rád přemýšlím o předložených názorech a argumentech. tahle otázka není jednoduchá, ostatně lze ji vnímat - jak sám připomínáš - jako tzv. hard case, tedy kauzu, v níž proti sobě stojí normy a principy. protože ale jsem na straně norem, nemohl jsem jinak. v žádném případě nejsem z té kauzy samotné nadšený, jen hájím právní jistotu - mít možnost využít všech zákonem dovolených prostředků k háení svého práva (ke své obhajobě tady). protože pokud by toto mělo být - zde ve prospěch etiky - relativizováno, pak se dostáváme na tenký led - protože obviněni může být kdokoli z nás a určitě by si nepřál, aby mu byť i jen jeden z nástrojů své ochrany byl odejmut.
Diky Experimentatorovi a Movsarovi za zajimavou diskuzi
Odpust mi spilec, ale dle meho nazoru uz ale Movsare zdrhas z principu (o ktere myslim v puvodni formulaci slo) do sveta subjektivne podane praxeologie:)
ta analogie nesedí. jak by se řeklo právně - je příliš extensivní. zkuste si to představit takto:
ve městě řádí parta lidí, kteří si říkají zabijáci pejsků. vraždí brutálně malé psy. i vašeho oblíbeného pejska brutálně zabijí. a pak se koná soud s někým, kdo pěje chválu na partu zabijáků pejsků. vy jste ale jmenovaná jako znalkyně v oboru rozlišování znaků propagace této partičky. a máte před sebou někoho, kdo by k ní mohl inklinovat. a teď: nebudte mít náhodou na takového člověka o něco (protože je normální mít v takovém případě jistou pifku) větší pifku než ostatní? nebudte přece jenom o něco více než ostatní chtít toho člověka usvědčit?
myslíte, že kdyby např. mého pradědečka někdo zabil, že bych nemohla dělat soudní znalkyni v kauzách vražd, protože bych byla podujatá?
myslíte, že kdyby např. mého pradědečka někdo zabil, že bych nemohla dělat soudní znalkyni v kauzách vražd, protože bych byla podujatá?
myslíte, že kdyby např. mého pradědečka někdo zabil, že bych nemohla dělat soudní znalkyni v kauzách vražd, protože bych byla podujatá?
tak až se někdy vydáš zkouknout nějaký soud a poštěstí se ti ta věc, že advokát vytáhne nějaké deklratorní ustanovení nebo (což bude o něco častější, ale podobně zoufalé) dobré mravy, tak věz, že je naprosto v koncích. dobře si pak prohlédni výraz tváře soudce. no a pak si poslechni výrok, resp. odůvodnění. nula bodů. na ústavní soud moc nespoléhej, ten 90 % stížností neřeší z technických důvodů. ale jinak oceňuju tvou odhodloanost bránit věc, kterou považuješ za správnou. na škole jsem taky byl zarytým "iusnaturalistou", to k tomu období a věku nějak přirozeně patří a není na tom nic špatného. život/praxe ale pak člověka naučí, že soudy se principy a "prozařováním" ús práva do obecných zákonů odmítají zabývat. a je to tak dobře. ale o tom už mluvit nemůžeme.
experimentátor
15. 01. 2012
1) výkladové normy jsou jiné (v TrZ např.), tohle je typický ideologický žblebt ze socialistického trestního práva. nepoužitelné. znáš jediný rozsudek, kde by byla přímo aplikovaná?
2) k p.s.: ta tautologie je vtipná.
2) k pp.s: souhlasím
experimentátor
14. 01. 2012
a jak tahle vágní a ryze deklaratorní norma omezuje obhájce a obžalovaného v používání prostředků procesní obrany?
experimentátor
14. 01. 2012
žalobu a námitku nidko nemíchal. mluvil jsem o poslání soudů: řešit otázky a nároky vznášené účastníky řízení (ať už sporných, nesporných či trestních.
kde v zákoně a čím jsou procesní práva omezena? najdeš v nějakém procesním předpisu korektiv typu § 3 občz?
experimentátor
13. 01. 2012
ok, pampeline, něco se skutečně nedělá, ale jsou místa, kde se to dělat může a někdy musí, prostě proto, že ta místa zkoumají zda se něco nedělá. tím jsou - jako kritické instatnce, kterou je soud, ale třeba i univerzita - vyloučena z běžného provozu. jsou diskursy a diskursy.
Vše, co jsem měl na mysli shrnul zdařile Experimentátor.
Je to samozřejmě hraniční případ, a riziku v "Co je a co není závadové pak určí mocenské elity" rozumím.
Ale není nutně špatně, když se elita shodne na tom, že něco se prostě nedělá.
banální příklad pro srovnání: pokud podám žalobu na zaplacení, pak sice upltňuji nějaký nárok (jakoby namítám), ale zároveň tím pokládám soudu otázku: je ten nárok oprávněný? vyhovíš mi, soude?
lzps není přímo aplikovatelná, ale to asi víš. navíc, jak by se k její (pozdější) aplikaci v tomto případě došlo? pokud by soud námitce vyhověl, pak by tak učinil usnesením, proti kterému - pokud tuším - není opravný prostředek přípustný. takže kdo by pak podával ústavní stížnost? st. zástupce, nebo znalec nebo oba? a jak bylo zasaženo do jeho zlp, když nárok na to být ustanoven znalcem v konkrétní věci konkrétní znalec nemá?
experimentátor
12. 01. 2012
Jsem zvedavy, jestli tahle diskuse bude koncit tim klasickym - proc neni zakazana propagace nabozenstvi, kdyz nabozenske valky maji na svedomi mnohem vice lidskych zivotu nez nacisti.
experimentatore - oznacit nekoho za neonacistu jenom proto, ze se vyfotil v nejakem tricku je stejne opodstatnene jako oznacit nekoho za zida kuli jeho jmenu. Mozna je to dokonce jeste mene logicke, protoze tricko si kazdy muze obleknout jake chce a kolikrat ani nemusi vedet, co nejaky zank nebo napis znamena, zatimco jmeno je dedicna zalezitost, ktera hodne napovida o puvodu cloveka. Trochu jsem to ted prehnal, ale snad pochopis, kam tim mirim. Jsou to oboje jenom spekulace, ktere ano, mohou byt zmineny, mohou byt prosetreny a vsichni by meli mit stejna prava.
e: a kde v ústavě ta omezení jsou? rád si to dostuduju.
osobní vztah se právě řešil - pokud by se ukázalo, že rodina byla persekuována nacisty, pak ho to jistě musí zasahovat a nemůže k neonacistům přistupovat stejně jako někdo, kdo rodinu takto neztratil. ta námitka byla jen oloženou otázkou - to, že se tomu říká "námitka" je tedy do jisté míry zavádějící. mohlo by se tomu říkat třeba návrh na zjištění podjatosti znalce. pomohlo by to?
jaký je rozdíl mezi využitím prostředků a jejich zneužitím? to je přece velmi sporné a nikdo to nemůže s jistotou určit.
"Nikdo mu tedy nebere právo (soud námitku projednal), ale vede ho k odpovědnosti za povinnost, kterou porušil." - to si dost odporuje, ne?
Šlégrová se zjevně nerada mazlí. A tyhle mladý blbky ne(do)vzdělaný jsou neštěstí, kvůli testosteronovejm samečkům a zviditelnění jsou ochotny k ledasčemu, i viz např. Kočí. Ženy se začínají chovat pomalu jako muži! - A vyjádřil se už nějak znalec Mazlík k dané kauze? Aby měla obhajoba důvod k jeho podujatosti?
experimentátor
12. 01. 2012
právo přece je o hledání trhlin v cizích pevnostech, ta věta se mi líbí.
oceňuju tu střílivost v úsudku tady a přemýšlím, proč mezi právníky (fakt, že spíše teoretickými - viz blog jinepravo) je tolik emocí. mělo by to být spíše naopak, a není.
Co vlastně odpůrcům námitky vadí? Že je Mazel diskriminován na základě něčeho k němu při-rozeného, zděděného (tj. jména)? Pak by jim muselo vadit i to, že si zaměstnavatel nevybere ošklivou holku za letušku nebo aerolinky krátkozrakého za pilota, neboť krátkozrakost nebo ošklivý vzhled je také něco, co dědíme po rodičích.
Anebo jim vadí nerelevantnost námitky, protože etymologie příjmení (a tedy židovský původ odborníka) není nic vykazatelného? Pak by bylo na místě žaloby najít nějaký případ jiného původu jména Mazel, nejlépe doložený odbornou literaturou (etnologickou). Následkem by se mohla námitka odmítnout, ze zcela věcného stanoviska.
Jinak mají ale docela smolík, právo přece je o hledání trhlin v cizích pevnostech
když jsem načal rortyho, jako aktuální se jeví tahle jeho myšlenka: pokud se postaráme o politickou svobodu, pravda a dobro se už o sebe postarají
Můj názor: Podpásovka to může být a nemusí. To záleží na tom, za jakým účelem dotyčný takovou otázku formuluje a vznáší. Pokud je to z trucu nebo zlé vůle, tak to podpásovka je. Ale v každém případě to pro tento případ není vůbec relevantní.
Relevantní je pouze otázka, zda je absurdní (rozumově nepřípustné), aby byl znalec se židovským původem v takové věci podjatý. Podle mě to absurdní ani omylem není a neshledávám podobnou námitku jakkoli pohoršující. Ačkoli chápu, že pan znalec z takové námitky může být velmi roztrpčený. Ať námitku řeší soud.
(Nechápu ty ciráty kolem. Chce se mi dodat: "Kam jsme to dopracovali...", ale na takové skuhrání je přece jen ještě brzo. ;)
tady je něco z odborných diskusí:
http://jinepravo.blogspot.com/2012/01/pavel-molek-rude-hnedi-aneb-o-dvou.html?showComment=1326315195676
hynajs: úplně neví, cos tím chtěl naznačit.
námitku podjatosti, stejně jako většinu procesních instrumentů chápu jako položení otázky. co je špatného na položení otázky soudu, kterého smyslem je řešit otázky?
jen tak pro úplnost:
"Šlégrová si vyvodila údajný židovský původ znalce z jeho jména. „Toto příjmení, často se vyskytující rovněž ve variantní podobě Maazel, pochází z hebrejského Moše, tzn. Mojžíš. Další podobně vzniklou variantou je např. Maisel,“ uvedla Šlégrová."
a dále:
"Mazel židovského původu není. „Ale nacistům nevadí to do zblbnutí psát. Těžko můžete zůstat v klidu, když začnou náckové na svých webech psát o tom, kde bydlíte a podobně. Časem by se tento tlak na mé práci projevil,“ uvedl znalec. Podle něj by stát měl uvážit, zdali by dosavadní způsob uspořádání znalecké práce v oblasti extremismu měl pokračovat. „Nakonec mi přijde nejlepší speciální extremistický obor dál ani nepodporovat. Vede k alibismu, v rámci kterého se policisté, ale někdy i soudci ptají znalce, který výrok je ‚závadový‘,“ řekl Mazel."
takže je snad vše jasné - diskutovat o faktech je opravdu zbytečné
díky za střízlivý názor. on to dal ke zkoumání, neútočil na něj, jen chtěl prověřit, jestli tam taková "anamnéza" (hrozné slovo) nemůže být. protože pokud by byla, pak by to jistě ovlivnit věc mohlo. a nikdo by se tomu nemohl divit na druhou stranu.
Podle toho, co pises ty, tak pokud se namitka zaklada na puvodu jmena cloveka, tak mi to prijde jako pekna podpasovka. Na druhou stranu jestli dodrzel nejaka pravidla pro vzneseni namitky, tak bych to neresil. To aby se tupak clovek al cokoliv rict a to se nam asi nebude libit. Ale neznam detaily a nejsem pravnik, tak na to jdu jen selskym rozumem.